Na věky já a ty, teď se bojím samoty...

Máme přeci jeden druhého ?
Vzpomínáš ? bylo to tak ne ??
Já a ty na věky bez možnosti záruky !……., Copak si už po těch letech tyhle ,,Nejdůležitější“ slova našeho života, která se smějí vyslovit jen jednou za život, Copak si je už nepamatuješ ?
To ale přeci nevadí…., máš mě !
Já jsem, řekl že s tebou budu v dobrém i zlém, teď už asi nastaly ty časy, které prověří pevnost našeho slibu.

NE ! nevadí to……
Pojď sem, nalijeme si víno ? Já mám rád bílé, ty zase červená…. Natolik dobře tě znám, dokážeme si dohodnout alespoň v téhle věci ?

NE ! nevadí to……
Pojď sem, napustíme si vanu ?
Zahoď šaty….., neměj strach. Klíče od ráje jsem už dávno vrátil. Vůči tvému parfému jsem už imunní.

NE ! nevadí to……
,,nemuselo to tak být“ ? ty se mne ptáš ? není to moje vina já jsem to tak nechtěl.
Byl jsem to já kdo podplatil šíleného hodináře, aby zastavil čas…..pamatuješ ?
Chtěl jsem zůstat přesně tam, ale ty si tak strašně pospíchala…..,
přesně tam, kde by na nás nikdo nedosáhl.
Tak už pojď vana je napuštěná, nalijeme si růžové víno….,
ve vzduchu je cítit nový parfém…..
Zkusíme se zase na chvíli ztratit do ráje ? V přestrojení za motýli nebude těžké dostat se tam.
Zavři oči ……….!
Sakra !!
Kam jsem jen dal ty klíče ?