Nepovedená hodina

Byl pátek a my jsme měli poslední hodinu – zemák. Učitel se nám snažil vyjmenovat pohoří Evropy, ale marně. Většina třídy už myslela na víkend. Já jsem se domluvila s Radkou, mou nejlepší kámoškou, že zajdeme na koupák. Blížil se už totiž konec června a vedra byla jak v půli července.
V tom mě ze zamyšlení vytrhl učitelův hlas:
„Katko! Tak takhle ty dáváš pozor?! Dej mi žákovskou na stůl a konečně mi už řekni, kde leží Karpaty!“
Samozřejmě že jsem neodpověděla správně, takovej trapas!
Když už konečně zazvonilo, rychle jsem si sbalila věci a šla na oběd. V půli cesty se ke mně přihnala Radka:
„Páni, ty jsi ale trhlá!“smála se.
„No jen se směj! To se může stát vážně jenom mě, on je na mě snad zasedlej! To je takovej...“
„Co jsem Kateřino?!“ Za mnou nestál nikdo jiný, než učitel zemáku! Zčervenala jsem a zamumlala něco v tom smyslu, že jsem to tak nemyslela a učitel, který se zjevně bavil, odkráčel do kabinetu.
Ale to už bylo na Radku moc. Teď už se smála tak, že jí tekly i slzy!