Mno.. spíše povídečka

Židle v kavárně „U Dřevěného stolu“

Denně se setkávám s mnoha lidmi. Každý je jiný a přitom jsou tak stejní. Jsou malí, velcí, tlustí, tencí… Srdce mají velké, naplněné láskou nebo malé a uzavřené. Znám jich opravdu hodně. Některé už déle, jiné znám jen malou chvíli. Je o mě velký zájem. Bodejť by ne. Jsem krásná, mám na sobě stylové barvy. Jak se říká jsem prostě „IN“.

Vnímám každý dotek těl, jež jsou mi tak známá.
Vnímám pozornost každého, co na mě se dívá.
Vnímám velké teplo, co z lidí zářívá.
Ač znám city lásky, ač jsem krásná, až je o mě velký zájem, nikdy mě nebude nikdo milovat. A až o mě zájem nebude, skončím bůh ví kde a bůh ví jak.

Jsem a budu navždy sama.