Ann je zas pryč....

Předmluva:

Ach jo.....uplynulo sotva půl roku a ty už seš zase v trapu.... Nevim, proč musíš bejt tak aktivní. Ale jo, chápu, na hory se jet prostě musí....ale co já doma.....sama......(teda jako s rodinou, ale to je zase lepší bejt sama). Jsem celkem ráda, žes po mně chtěla, abych ti zase psala tohle.....ale jak tomu říkat.....deník? No nevím, nikdy jsem si nic takovýho nepsala, aspoň vidíš, co všechno kvůli tobě dělám (ne, to bych kecala, dost mě to baví)....

Zákazy, zákazy, zákazy.....k čemu vlastně jsou?!

Proč mi to rodiče dělaj?! Vždyť jsem toho zas tak moc neudělala.......ale jo, přiznávám, rozbít okno v domku na zahradě a neříct jim to, nebyl asi chytrej tah. Ale proč mi zakázali chodit ven a dívat se na televizi fakt nepochopim..... (i když možná trochu jo, protože celý dny nedělám nic jinýho)
I tak fakt nechápu, k čemu zákazy jsou.... Vždyť ono už je celkem velkej trest, když na mě naši dvě hodiny řvou, ztrhnou mi to z kapesnýho a ještě to řeknou úplně všem, takže když mě teď někdo vidí jít po ulici, brání si svoje okna někdy i vlastním tělem........(přehánim).
Ty určitě nemáš tak divný rodiče, protože ono to je hodně těžký, mít takhle megavadný skoro až trestama posedlý předky....

Mumie se vrací....

Babička mi lhala, když říkala, že za rok mi to v tý pěvecký soutěži určitě vyjde líp.....protože je pryč teprve půl roku a už se mě tam snaží dotáhnout.... Ale teď už se nedám, nebudu tak lehko zpracovatelná (tos mi přece řekla ty, na to se zapomenout nedá) a na tu stupidní pěveckou soutěž mě prostě nikdo nedotáhne....maximálně....ale ne.....
Pane bože.....kopneš psa a on se připlazí zpátky, hodíš ho z balkonu, ale zejtra už čeká u dveří s prosebnym výrazem.........tak to je přesně babička!!!! Je to hrozný, volá mi snad každejch deset minut a přemlouvá mě, že jsem se určitě zlepšila a že to už prostě musí vyjít a jestli ne, tak že mě bude podpořovat, a že mi zaplatí hodiny zpěvu.....(máš pravdu, je trochu......vyšinutá.....TROCHU?!)
Ale Martin mě přišel uklidnit (jsem fakt ráda, že od tý doby, cos přijela z nemocnice se zase chová jako dřív- jako můj nejlepší kámoš....nebo.......). Poslední dobou je hodně vnímavej a trávíme spolu hodně času..... ale neeeee......to nemůže bejt pravda (sama tomu věřim jen těžko), ale asi........asi......asi jsem se fakt zabouchla... (ale proč zrovna do Martina?!)

Ale jak mu to říct?!

Já fakt nevim, asi nemám na to, abych mu to řekla...... Vždyť je to můj nejlepší kámoš (jako tím myslim z řad kluků, neboj). Co když tím všechno zničim?! Ale co když se budu zbytečně trápit, kdyby mě měl rád taky?! Asi mi fakt hráblo, protože zabouchnout se do Martina.....tomu bych nikdy nevěřila, že se to může stát...
STAVIL SE!!!! Ježiš, proč tak vyšiluju?! Asi bych mu to fakt měla říct, než zkolabuju nad novinama, ve kterých by mělo bejt jeho jméno, protože jel na nějakou soutěž....A VYHRÁL!!! Ne, už toho fakt musim nechat.....a stejně si myslim, že ty tomu ještě ani moc nevěříš, protože odjedeš na hory a v mým ,,deníku" se dozvíš o tomhle.... Kdybych byla v tvý kůži, asi bych mě zabila (proč jen to zní tak divně?!)
Dobře, řeknu mu to co nejdřív, ať už to ví.....stejně bych řekla, že to na mně musí jít vidět.....(i když si myslim, že ani ty sis ničeho nevšimla......nic ve zlym).

Menší odlehčení- někdo ukrad Králíkovi kříž

Jsem si myslela, že už je to celkem zapomenutý.....můj králík Králík, co skočil na souseda a chcípnul (ježiš, já jsem to řekla tak tvrdě.....spíš můj miláček Králíček uklouzl na balkoně a nešikovně spadl a umřel). No.....prostě......jsem šla po zahradě a všimla jsem si, že u jeho hrobečku už není ten supermega kříž, kterej jsme tam dali při supr úctyhodnym pohřbívání. Ale kdo by to mohl udělat?! Jako myslím, že ten kříž nebyl zas tak velkej, že by si ho někdo vzal domů, aby nemrzl zimou (jako topit křížem.....to už je moc i na mě, jako na nevěřícího).
Normálně bych zařvala: ,,To je svině!!!!", ale v tomhle případě to asi moc nejde, protože jde překvapivě o.......mou babičku (vypadá to, jako bych ní byla posedlá, ale může to bejt i naopak.....věř mi). Prostě jsem k ní nesla jablka, se kterejma mě poslala mamka a uviděla jsem v jejím obýváku Králíkův (skoro až posvátnej) kříž....... Když jsem na ni zařvala (neboli: když jsem ji jemně upozornila), že ten kříž patří Králíkovi na hrob a zeptala jsem se, proč ho má v obýváku, řekla mi, že to je proto, že nechci na tu soutěž, a že mi ho vrátí, jestli tam půjdu...... To už fakt nejde, aby mě vlastní babička začla vydírat.......Kašlu na ňákej pitomej kříž (ale celkem se bojim, co přijde příště.......co když nám podpálí barák a nechá nás u ní přespat, jen když tam zazpívám (stal se ze mě asi hodně divnej člověk s bujnou fantazií, viď?!))

Martin to asi poznal.....

Co se ale mohlo stát?! To jsem už asi fakt dost průhledná......Martin si všiml, že se chovám nějak divně.....jako v jeho přítomnosti a pak.......(rána pod pás).....se zeptal, jestli je to proto, že si dal rande s tou holkou z devítky, co vypadá jako Pamella.....teda ne v obličeji, protože tam vypadá jako něco mezi gotzilou a snoopym (já vim, že už musim působit divně, ale když ona je přesně taková....myslim, že jsem ji popsala dost výstižně!!!!). Ale dost mě to ranilo.....
Řekla jsem mu, že mi v poslední době nebylo dobře, ale že to fakt nebylo kvůli němu (nezabíjej mě!!! já na to prostě neměla odvahu). Ale celkem to vzal a uvěřil mi.....i když mi to je celkem líto, že mě neprokoukl.... Když se tak trochu snažím sama sebe vnímat, připadám si, jako kdybych byla úplně mimo, protože takový kecy, jsem ještě nikdy neměla....proč se kvůli tomu tak strachuju?! Vždyť je to nakonec jen kluk.....jen Martin, můj kámoš....

Sexy tělocvikář odchází....ach jo.....

To neeeee.....dneska nám ředitelka s nadšením oznámila, že náš tělocvikář a zeměpisář odchází ze školy....a jede do Anglie (takže spolu asi nakonec nic neměli). Ale nechtěla nám říct, kdo nás bude učit místo něj, ale myslim, že pokud se nevrátí Homeless, tak nic horšího už bejt snad ani nemůže (maximálně Homelesska)....
Protože Sexy tělocvikář odchází, chtěli jsme se s ním nějak rozloučit (že už zas závídíš, co?), ale von řekl, že se to už nedá stihnoum, protože odjíždí za chvilku. Škoda.... Chtěla jsem vysomrovat jeho telefoní číslo (jojo...přeháním to...ale jen trošku). Tak jsme se ho aspoň zeptali, jestli by nám nemohl říct, koho budeme mít na zeměpis a tělák dál, že budeme mlčet jako dvacet hrobů.......řekl to.........ach jo!!! Prej nějaká mladá, hezká, inteligentní buzna (no jo, takhle to neřek, buzna je ode mě, ale když já už ji vidim......asi povalim taky do Anglie)

Měla jsem pravdu......

Já ji nenávidim.....je strašná, hrozná, úděsná, šílená.......a kluci ji zbožňujou!! Má hnusnej pištivěj hlas, křivý zuby a.....jinak je asi dokonalá...... Hrůza! Ať už je zas pryč.... Asi se stavim (ze zoufalosti) za Homelessem a řeknu mu, ať ju sbalí....pak by ji mohla ředitelka vykopnout, ne? A nebo kdyby se u ní čistě náhodou objevil bílej, v igelitu zabalenej prášek, o kterým by si všichni mysleli, že to je věc, která může uškodit nám všem?!..........CUKR:)
Zkoušela mě....asi prokoukla to, co na ni chystám.... (asi nechápeš, proč jí chci pořád něco udělat, ale......víš.......Martinovi se líbí.....).....dostala jsem trojku a to mi prej ještě přilepšila, protože je s náma první den. Fakt bezva, hned první den ji totálně nenávidím (ale já ji vlastně nenáviděla ještě předtím, než jsem ji uviděla, takže ani neměla šanci.....chudák malá......pitomá....).

Vždycky když je špatně, může bejt hůř....

Nenapadlo mě to.....(se celkem divim, já, taková důvtipem oplývajcí dívka (to už nikdy neřeknu))......... Jako že tu....tu......jak jí mám říkat?! Ke každýmu mě skoro vždycky něco napadne, ale u ní fakt nevim.... Asi to bude Vtěrka, když se tak rychle a nechutně vetřela k nám do školy a hned mě donutila ji nenávidět..... Takže jsem nečekala, že Vtěrku dostaneme i na tělák (myslela jsem si, že budem mít nějaký zbytkový učitele, ale VYJMEČNĚ!!!! moje intuice zklamala).
Je děsná. Do tělocvičny přišla v minisukni a botaskách, který úplně zářily novotou (a taky takovou hodně divnou bílou barvou) a začla nám říkat, jak se hraje basket..... Myslim, že kdyby to nebyla ona, kluci by ji už dávno utřeli nějakou supervtipnou poznámkou, ale takhle jsme museli všichni vytrpět ty její kecy (nebo že bych trpěla jenom já?!). Pak nám konečně dovolila hrát......(teda myslim, že to už ani nemělo cenu, hrát pět minut, ale nikomu to očividně nevadilo.......jen mě......NEČEKANĚ)....a já jsem obrala lemru kámošku a už jsem si to šinula na druhou stranu tělocvičny, když mě oslnily boty Vtěrky......(jako neoslnily, ale přišlo mi, že to zní dobře). Tak jsem to vzala okolo ní a vší silou jsem jí dupla mejma špinavejma (ale to prosím neříkej uklizečce) super velkejma a hoooodně těžkejma botama na její nádherně čistý botasky, ve kterejch nejspíš byly nohy........a pak jsem spadla (teda doufám, že to vypadalo důvěryhodně, protože to celkem bolelo) a předstírala jsem, že mám něco s kotníkem (ale to bylo jen proto, že jsem se jí nechtěla omluvit a......zabralo to!!!) Omlouvala se ona mně......tak je to správně......jen tak dál....!!!!

Babička se uklidnila (ale že jí to teda trvalo)

Konečne to babičku přešlo..... Dokonce mi i přišla vrátit můj supermega kříž, že prej poznala, že se mnou to asi fakt nemá cenu, ale že jsem ji hluboce zklamala......(ustála by, kdybych jí to řekla taky?) Kříž už tam ale asi nevrátím, protože babičce nejspíš spadnul (taky možná proto mi ho vrací teď, tak najednou) nebo nevim, ale kousek byl ulomenej, takže to bych mýmu Králíkovi udělat nemohla.....
Zeptala jsem se jí, jestli po mně bude zase za rok (nebo nečekaně za půl roku) chtít nějakej výkon v pěvecký soutěži a naštěstí mě uklidnila, že jí to trápení se mnou stačilo (dodala i provolaný peníze).......asi jsem začla supět a určitě mi šla pára z uší, nozdry se mi rozšířily a.........vymejšlím si.... Překonala jsem svůj velkej záchvat vzteku, i když teď už to bylo fakt těžký a odešla jsem..... (myslíš, že babička poznala, že nejsem v pohodě z toho, že jsem ve svým pokoji mlátila hlavou do skříně?!)

Spiknutí

S holkama už Vtěrku nenávidíme všechny.....děláme jí samý naschvály a snažíme se ji vypudit z naší školy.... Začlo to mokrou židlí, na kterou si sedla stejně jako na žvejkačku (moje!!!), a teď by to mělo končit nějak hodně drsně, aby fakt odešla. Myslim, že s náma tělák už asi nikdy nebude chtít mít, protože bych řekla, že už má hooodně modřin (občas mi na ni omylem spadne míč, na hrazdě se občas stane, že člověk někoho kopne........teda jen Vtěrku,.....).
Dokonce se nás dneska zeptala, jestli nám nevadí......a jestli nechceme, aby výuku pojala jiným způsobem. Řekly jsme jí, že je úplně v pohodě a ať je hlavně pořád stejná....teda já ještě dodala, že by se měla mrknout na jednoho hezkého, slušného pána, co pobývá před školou (= smrdutej, před školou vykempenej Homeless), protože se mu hodně líbí.......myslim, že by z nich byl fakt skvělej pár......
Do našeho spikleneckýho kroužku se k nám přidalo i pár kluků, v čele s Martinem!!!! Zase navrhl upozornit ředitelku na chování Vtěrky, páč už mu to jednou zabralo. Tak jsme ho nechali, aby to ředitelce řekl, ale ta ho vyhodila, že prej už neví, kde má furt ty lidi, co by učili na naší škole brát, a že horší než Homeless určo nebude....!!! Plete se.....je to mnohem horší (i když.....aspoň nám nedává neslušný návrhy)......musíme podniknout nějakou supr odstraňovací akci!!!!

Hořííííííí

Mám skvělej zážitek.....větší požár jsem snad neviděla....jen by to nemusel bejt zrovna náš barák..... Fakt nevim, kde teď budem bydlet a mám trochu obavy, že za všechno může moje babička (jako.....kvůli tý pěvecký soutěži), ale že by se tak vyplnily moje fakt hodně divný představy, to asi ne.
Hasiči přijeli pozdě.....teda aspoň to nějakej kolemjdoucí říkal, já jsem přišla ještě pozdějc, takže už jsem ten největší táborák nestihla.....Jsem celkem ráda, že už nemám Králíka, protože bych byla asi hodně v šoku, zato teď si připadám až moc klidná na to, že se ze mě stane něco jako je Homeless (teda doufám, že ne i vzhledem). Přišel mě uklidnit i Martin a ptal se, kam půjdu, ale to já nevím, nevím vlastně nic.... Jen čekám, až přijedou rodiče a řeknou mi to.... Sedím na pohovce u sousedů, co bydlí přes ulici a koukám na zbytky našeho baráku ještě se ségrama a bráchou.....je to děs....... co když mi zhořelo i moje oblečení?! To neeeeee.....to mě vůbec nenapadlo, že by to mohlo bejt až takhle strašný.....
Konečně přijeli rodiče a hasiči nám dovolili se podívat "dovnitř"........chtělo se tam jít podívat fakt hodně lidí, ale mamka se snažila zavtipkovat, že by je všechny nedokázala pohostit.....asi byla hodně v šoku.....(a ty seš asi taky......je to hrozný). Hned jsem se šla podívat k troskám, který byly tak zhruba v části, kde byl můj pokoj, ale nezůstalo celkem nic...jen ohořelý skříně a jedna část mýho oblečení.....proč zrovna to, co nenosím?!

Teď nebo nikdy......

Naši nám všem (ségry, brácha a já) oznámili, že pojedem tak na půl roku někam pryč (už fakt nevim, kam že to říkali) za nějakejma příbuznejma (asi hodně vzdálenejma, protože jsem o nich nikdy neslyšela). Takže už tě neuvidím, jak přijedeš domlácená z hor a tenhle deník ti osobně nepředám, takže ho čekej poštou...... Ale to nejhorší: musím říct Martinovi, že ho mám ráda! Nemůžu přece bejt půl roku někde pryč a neříct mu to.....to nejde....!!! Ještě dneska mu to musím říct.....dneska odjíždím.....
Bojim.......ale moc se bojim.....jeho reakce..... Ale šla jsem do toho, protože už jsem byla před jeho barákem. Šli jsme k němu do pokoje a prvně normálně kecali, ale když si všimnul, že jsem jak přejetá kombajnem (jak sám řekl), vyklopila jsem mu, že odjíždíme, protože bysme neměli kde bejt. Vypadal, že ho to celkem ranilo a to mě dost překvapilo, tak jsem mu řekla, že se mi už dlouho líbí, a že ho mám fakt ráda.....a reakce?! Bys neuvěřila.....ale ne....fakt bys to neuhádla...........!!!! Řekl, že já se mu už líbim celkem hodně dlouho, ale že se bál, že se mu vysměju, protože sme byli jen supr kámoši a nic víc......
Jsem tak šťastná, že jsem mu to řekla, ale jsem na sebe tak naštvaná, že jsem to neudělala dřív, protože teď už odjíždím......nechám ho tady........a za půl roku tebe, jeho, babičku posedlou soutěžema zpěvu, hrob Králíka a ještě ostatní zase uvidim (ale doufám, že neuvidim Vtěrku- držím vám pěsti, ať se vám její vypuzení povede). A čekej ode mě tuny dopisů....a možná i další deník, protože ti určitě budu chtít říct všechno, co za ten úděsnej půlrok zažiju.... (počkej, nebude pak zase soutěž zpěvu?!)