Závislost 5

A tak jsem teď strašně šťastná, že už jsem z toho venku. Jestlise to tak dá teda říct.Uznávám, hodně často mívám chuť si zase šňupnout, ale je to prostě minimální ( teda vůči tomu předchozímu ). Furt někde slýchám, jak přesto, že s tim někdo skončí tak i třeba po dvou letech do toho spadne zase, trochu se toho bojim, ale je tu opet ta má "jistota", že mě se to stát přece nemůže.Takže co se toho perníku týče, tak sem skončila a musim s radostí přiznat, že tráva a chlast už taky sesdli z každodeniiho ritualu. Naposled sem hulila a včera a chlastala před dvěma dnama, já to považuju za ohromnej úspěch. Hlavně už nemam tu potřebu jít se okamžitě někam rychle zesmažit. Když se holt nudim, tak se snažim zabavit ňák jinak. doufam, že to někdy dotáhnu až na takovou míru, že budu pít a hulit jenom tak příležitostně a to tak jednou, dvakrat do měsíce. Ale na každej pád vim, že perníku se už njikdy ani nedotknu.