Dovolená po Francouzku...1.díl NEVÍTANÁ KOUPEL

Špičky prstů zabodávám do rozmáčeného písku a prsty do něj kreslím elipsy. Nechávám se ovívat slabým studeným vánkem jako zámecké paničky vějířem a počítám ve větru se ohýbající palmy, jež lemují celou pláž. Je jich tu jako vlnek v moři. Zrovna jedna mne přikrývá černou oponou a schovává mne před bodajícími paprsky srpnového slunce. Z bloumání mne vyruší až jedna neposedná vlna, která neváhala trumfnout všechny ostatní a zasáhla i mne. Slaná pěna mě omílá jako skálu a já sedím, protože na se na krok nezmůžu. Přepadla mě letní lenost. Vzápětí ucítím další mořský dotek a začínám si na tu slanost zvykat.

,, Lízo." Trhnu sebou, když uslyším trpký hlas mojí tetičky, která nás pozvala na pár dní( přesněji na týden) do své luxusní vilky u moře ve Francii.Přesně tam teď jsem.,, Ano?!" nezmůžu se na delší odpověď. ,, Pojď sem, někoho ti představím." pobízí mě tetička. K vstávání se moc nemám, proto si slíznu ještě pár ponaučení, jak si užít léto naplno. Nemyslím si( jako tetička), že užívat si znamená, popíjet vínko s houfem tetiček( cukřenek) a strýců z druhého, třetího a kdovíjakého kolene ještě. Ale teď je to něco jiného. Všechny tetičky už jsou tu a strýcové také...kdo tedy..,, To je Magda.Je tu u tvé pratety z třetího kolena a poznává krásu Francie již třetím týdnem." představí mě teta holce, která je asi tak stejně stará jako já. Je to úplně jiný typ, co se týče vzhledu, než já. Má dlouhé černé vlasy a je dost opálená, vypadá jako by tu odmalička vyrůstala. Já mám narozdíl od ní středně dlouhé, mírně vlnité, hnědé vlasy a modré oči. ,, Ahoj, já jsem Líza." usměju se na ni. ,, Ahojky, ježiš ty jsi ale bledule." dá oči v sloup. Vzápětí na ní změním názor. To bude nějaká fiflenka. ,, Děvčata, zaplatila jsem vám dopředu pláž, běžte se koupat." postrkuje nás teta k sobě. ,, Ale..." ,, Tak běžte, už je to zaplaceno." trvá tetička na svém.

Zdá se mi to jako věčnost. Mezi mnou a tou Magdou je jenom trapné ticho a samé narážky. Zatímco ona si užívá moře, já sedím na dece a přebírám zrnka písku. ,, Pojď se koupat, nebo se bojíš, že se utopíš?" mávne na mě Magda. ,, Je mi zima." zalžu jako když tiskne. ,, Neodmlouvej." zakření se a míří ke mě. ,, Hele, já se prostě nechci koupat, co je na tom?" otočím se k ní zády. ,, Garçons !" zavolá Magda na partičku kluků. Ti se na nás nechápavě podívají. A jeden z nich se zasměje: ,, Sorry! We are from Czech republic, but we can help you!" ,, Tady kámoška nechce do vody, asi mi s ní budete muset pomoct!" zatahá mě Magda za ruku. Nechápu proč jim řekla, že jsme kamarádky. ,, Tak to my rádi." na jejich tvářích se objeví šibalský úsměv. Stačím jen odhodit pareo a už se machám ve slané koupeli a prskám vodu. ,, To je fakt moc vtipný, Magdičko." poznamenám ironicky. Ti kluci ze mě mají třetí světovou a kdyby se hlasitost jejich smíchu počítala na volty, nespočítal by je ani génius. ,, Ale my se bavíme, Lízinko." vrátila mi to stejnou měrou, což mě ještě víc rozzuřilo. Vylezu z vody, popadnu pareo a běžím pryč od tý namachrovaný mrchy. Zavřu se na dámských záchodech a trucuju. Magda si tam s těma klukama určitě užívá líp beze mě. Já o ní stejně nestojim, radši se vrátím k těm všem cukřenkám. ,, Lízo, no tak Lízo!" uslyším tetiččin hlas. Teta?!Magda na mě žalovala či co? To se nedělá. ,, Netrucuj jak malá, vem si příklad z Magdy." Tetičce se podařilo otevřít dveře od záchoda a vytáhnout mě ven. ,, Ale ona si začala." bráním se. ,, A být jak ona, nevylezu ani z domu."uchichtnu se. ,, Dávej si pozor na to co říkáš!" pohrozí mi teta.,, Ty vado, a ty už přestaň na Magdu tak cukřenkovat, leze mi to pěkně krkem." ulevím si.Teta na nic nečeká a táhne mě za rukáv pryč. Cukám se, ale neni mi to nic platný, nemám moc síly a tetičce ještě nějaká zbyla. Když uvidím dvířka od komory, snažím se vymanit z jejího sevření, ale marně. Musím si ustlat ve studené komoře tetiny vily. Sednu si na schody a je mi do breku. Popotáhnu, ale tu za sebou uslyším šustnutí. ,, Bon jour." pozdraví mě neznámý hlas.