Proměna z šedého strachu na zářivě zlatou, teplou radost

Smutná tvář zahalená v radosti, svítí na ni zlaté slunce, prohřívá ji, aby chlad, který jí tíží odešel a radost pohltila ji celou. Slunce stále svítí, z tváře opadává strach, smutek, vztek formou kůže, jakoby měnila kůži. Padají čím dál větší kusy, rty pomaličku opouští smutný výraz a začínají ožívat, začínají se smát. Kůže, oči, rty, vlasy dostali barvy. Šeď opadla s tím vším co ji trápilo. Nyní zde stojí dívka, narovnaná a připravena řešit vše co je potřebné a užívat si každou minutu svého života. Opět oživena barvami, které ji několik let chyběly a ničila ji šeď. Usmívá se na celý svět, tvář nastaví slunci a v duchu děkuje, děkuje celému světu, nikoliv lidem! Ale světu! Rozpaží ruce, dlaně natočí směrem k modrému nebi bez jediného mráčku. Slunce ji celou pohltilo. Nastala nová etapa, nový smysl, nový úkol, nová dívka. Zařve!