Touha (3.)

Zvonek zazněl velmi krátce. Nebyl důvod ho trápit déle, takhle pozdě v noci to mohla být jen přesně domluvená schůzka.
"Dobrý večer, pojďte dál."
"Dobrý večer, nebo spíše noc? Pracujete takhle dlouho?"
Když ho míjela ve dveřích, krátce se dotkla jeho ruky.
"Ano," odpověděl.
"Musíte mít hodně zajímavou práci, že jí věnujete tolik času."
"Ani ne. Nerad bych Vás nudil detaily."
Vstoupili do vily. Tři patra, přízemí pojaté v duchu klasicismu.

- Kýč. -

"Krásné," řekla s hraným uznáním.
"Mám to tu pronajaté a jsem tu teprve pár dní. Evidentně jsme se s realitním agentem nepochopili."
"Copak, nelíbí se Vám to tu?"
"Ne. Vám snad ano?"
Prohlédl její lest.
"Ne," usmála se.
"Už mi shání jiné ubytování, ale prý to chvíli potrvá."
Uvedl jí do místnosti s krbem. Plamínky šťastně olizovaly přesně nařezaná polínka. Před krbem stál skleněný stolek, na něm sklenka s červeným vínem, láhev a několik potištěných papírů.
"Odložte si."
Sundala si kabát, který převzal a na chvíli se ztratil v jedné z odlehlých místností. Využila toho a začala si místnost lépe prohlížet.
Vyhřívaná podlaha. Nádherná pohovka. Prosklená stěna s výhledem do rozlehlé zahrady. Nedaleko od balkónových dveří vířivka, modře svítící parný oblak, vyzývající k návštěvě.

- Je to kýč. Ale v té vířivce bych si to dovedla představit. -

To jí uvedlo do nálady. Usmála se. Dostala na to chuť. Levou rukou si přejela po hrudi jako by to udělal milenec, který by stál za ní. Zavřela oči.

"Dáte si raději červené nebo bílé?"
"Červené, prosím."
Přinesl sklenku a nalil jí z láhve položené na stole. Uchopil druhou sklenku a přistoupil k ní.
"Děkuji."
Napili se, jeden druhému se přitom dívali do očí.
"Je vynikající."
"To jsem rád, přiznávám, nejsem znalec. Chtěl jsem prostě výborné červené a bílé víno. Nevěděl jsem, které z nich budete chtít."
Posadil se na pohovku umístěnou před krbem, chtěla učinit totéž, ale gestem jí naznačil, aby zůstala tam, kde je.
Do ruky vzal ovladač.

- To se budeme koukat na televizi? -

Prosklená stěna se začala zatahovat závěsem, světla se ztlumila do příjemné intimní atmosféry. Nejvíce světla tak vnášel do místnosti jen oheň v krbu, který kam dosáhl, rozehrál hru všech barev.
Místností rozezněla hudba.

- Teda, ženskou svádět umíš! -

"Co si ode mě budeš přát?" zeptala se.
"Jestli Vás mohu poprosit, ještě chvíli s tykáním nezačínejme."
"Dobře."
Podíval se jí do očí, potom začal sjíždět pohledem po dlouhých černých šatech. Následoval každou její křivku, kterou na ní odraz světla z krbu prozradil. Lehký úsměv na jeho rtech dával znát, že se mu líbí.
"Chtěl bych Vás vidět."
Pochopila.
Dopila sklenici a položila ji na stůl. Když se k němu přiblížila, její pohled a pootevřená ústa vybízela k polibku. Chvíli se v nakloněné poloze zastavila.

- Užíváš si to, viď? Vidím to na tobě. -

Vrátila se na původní místo. Její ruce se vystřídaly v pomalém sundávání ramínek jejích šatů, poté se z nich ladně vysvlékla. Bez kalhotek a podprsenky mu odhalila svou nahotu. Chvíli zůstala jen tak stát, aby si užil pohled na její tělo.
Vypnula nádherná prsa a zatáhla bříško tak, aby viděl její denní námahu v posilovně. Oheň jakoby se více rozhořel, aby na tu nádheru ženského těla bylo víc vidět. Sám jakoby ji chtěl pohladit a zvýraznit její překrásnou postavu.
Ona byla vítěznou modelkou a on porotou o jedné osobě.

Lehla si na zem. Nohy mírně pokrčené. Ruce dala za hlavu, spojila je a celou horní část těla propnula. Její hruď vytvořila neodolatelnou siluetu, tolikrát popisovanou básníky a spisovateli, tolikrát malovanou a fotografovanou, ale nikdy ve skutečnosti nezachycenou.
Ruce rozpojila a pomalu se její hruď začala vracet na zem. Paže se přiblížily podél jejího těla.
Pravou rukou si zakryla obličej a poté začala sjíždět dolů po těle ke svému rozkroku. Cítila vzrušení, její ruka začala poznávat jí samotnou. Hrála nového milence, který chce prozkoumat každý její záhyb.
Dotkla se sama sebe. Překvapilo jí, že je doopravdy vzrušená.
Oddálila od sebe kolena a odhalila tak veškerá svá tajemství. Levá ruka začala dráždit její prsa, hladila své bradavky, nehty přejížděla po ňadrech a krku. Občas stiskla prsteníček mezi zuby a naznačovala tak, jakým způsobem by svého pozorovatele ochutnávala, pokud by jí to dovolil.
Tiše zasténala a vzepjala se v mírné křeči.
Vyvrcholila.

Zůstala chvíli nehybně ležet se zavřenýma očima. Předpokládala, že ho celé představení nenechá jen tak v klidu a očekávala, že se jí každou chvíli začnou dotýkat mužské ruce.
Tolik po nich začala toužit.
Nic se však nedělo.
Otevřela oči a pohlédla na něj.
Zamyšleně se na ní díval. Celé jeho tělo prozrazovalo touhu to učinit.
Dotýkat se jí.
Milovat jí.

"Jste... jste nádherná. Svůdná, neodolatelná..."
Odmlčel se.
"Nemohu... Ne dnes. Doufám, že jsem Vás neurazil."

- ??? -

Vstala a rychle si oblékla šaty. I on vstal a donesl jí kabát. S kabátem jí předal peníze.
Už podle hmatu to bylo mnohem víc než by po něm žádala.
Překvapeně na něj pohlédla, on jakoby tam ani nebyl.

***

"Nashledanou," řekl ve dveřích, "je pro Vás připraveno taxi. Odveze Vás kamkoliv si řeknete. A neplaťte mu, vše již zařízeno."
"Stalo se něco? Nelíbila jsem se Vám?"
"Líbíte se mi," konečně se na ní usmál. "Tohle není tak úplně o Vás. Nezlobte se."
"Mám tedy očekávat, že se už neozvete?"
"Ne, to rozhodně ne. Ozvu se Vám."

Nastoupila do taxíku.
Přepočítala bankovky.

- To je jako za celou noc! -

Ještě jedna věc ji překvapila, víc než obnos peněz, nehrála TO.

(pokračování příště)