Osud myče oken co nedržel hubu

Už budu, už budu, já tam zase budu.
Jsem tam a stříkám. Pěna na tom roste.
Otírám ji do hadru tuhle chandru.
Zapínám opasek připínám se k osmě jdu na kraj pěkně se odrazím a svištím si to na laně v jedné lajně.
Zase stříkám.
Pořád jedno a to samé.
Čunek ten tam zase bude, vždyť Topol mu to slíbil, vždyť kde by byl ten debil, to kdyby on tam nebyl!
Jenže on tam už není, provaz tam holt není. Kdosi mě ho kus odřízl, prý snědák asi, říká kdosi.
Já už po laně nesvištím, ale k zemi letím.
Padl jsem na hubu stříkl do trenek.
Ten co mě tu víta nelítá.