Život

Prázdna slova
řinoucí se denodeně
z úst těch loutek světa.

Loutek s promočenou
špinavou duší
které se ani neohlídnou
když Ti ujede autobus.

Autobus do Ráje
pokud něco takového existuje
vždyť je to jedno
ať si každý dělá
co uzná za vhodné
/naše věc to není/

Loutek
říkající si lidé.

Další ráno
špinavé
a deštivé

opakující se
s neustálou
pravidelností sobě vlastní
a střídají se
s večerem
stejně takovým
jako ono samo.

A to se nazývá
život?

škoda..

..ale co by se dalo čekat..
..od loutek..