Dítě ulice

"Co tu chceš?"

"Jen trochu jídla, nebo peníze, prosím."

"Žebráky nemám rád, jak se jmenuješ?"

"Nevím, snad Viktor. Ale všichni mi tu říkají Dítě ulice."

"Všichni?"

"Kamarádi i lidé u kterých žebrám."

"Jak tedy víš, že se jmenuješ Viktor?"

"Říkala mi tak ta paní z útulku."

"Z jakého útulku?"

"Z támhle toho."

"To není útulek, to je nákupní středisko."

"Ale předtím to byl útulek."

"No a proč už tam nebydlíš?"

"Jednou přišli něací páni a vyhodili nás, všechny. Říkali, že jsme jen spratci a že už jsme dost staří na to, abychom se uýivili sami. A tak jsme já a moje sestra museli odejít na ulici."

"Tvoje sestra?"

"Ano, měl jsem sestru."

"A kde je těď?"

"Umřela."

"Umřela?"

"Ano."

"Ehm, to je mi líto. Přoč umřela?"

"Byla moc nemocná:"

"A proč jsi ji nezavedl k doktorovi?"

"Nemám peníze."

"A co ode mě vlastně chceš?"

"Jen trochu jídla nebo peníze."

"Tumáš a upaluj, nebo mi uděláš ostudu před sousedy."

13.11.2003