Bylo nebylo

Bylo nebylo žili kdysi Tereza a Jenky...
Ten rok bylo všechno nádherné,
smůla stékala po stromech a on šplhal na balkóny
Vylezl kamkoliv, udělal pro ni cokoliv
náš milý Jenky
Ve vlasech jí zpívali tisíce ptáků,
všechno zářilo jako zlato
Jednoho dne zachvátili postel plameny
Byl krásný a byl to ničema
Žili jsme jen ze slunečních paprsků a lásky
Nastalo odpoledne neskutečné vášně
...derebák Jenky...
Tereza ztratila hlavu
Paprsky zapadajícího slunce kolem ní kroužili
jako lační žraloci
Vezmeme se...
Vpadl si do mého života a mě se to líbilo
Užívali jsme si bahno radosti
Vzdala jsem se ti celá
Najednou se objevila propast
a celý svět se obrátil naruby
To je smysl života, to je přesně to co chceme...
Když tě v sobě cítím vím,že nejsem nesmrtelná
Všude kam se podívám...někdy tě nenávidím...
Opravdu v pátek-
nemyslela jsem to tak,matko smutku,anděly bouře
Napovídal si toho,sliboval si,
ukazoval si na nebe a já ti věřila
Podívej se na mě
....pláč...
Kde si byl když to začalo být vážné?
Někde schovaný v bodláčí?
Je to jen legrace viď Jenky?
Poslouchám jek mi hučí v lavě a vzdávám se
...darebák Jenky...
Milovat jde jen jednou a tebe už milovat nesmím...