Zlaté ruce! /díl II./

„Ráno byla v chodbě pohroma,“ všude jsou loužičky a hromádky, no hrůza a všechno bez řečí uklízím.
Stýská se ti viď?
Tak pojď malý medvídku, mrkni se na dvoreček a boudu, zda se ti u nás bude líbit.
Říkám štěněti a volám ho jménem...Dastyne!
Je nádherný a já se do něj zamilovala.
Desetitýdenní štěňátko německého ovčáka malinko smutní, snažím se být hodně s ním, povzbuzuji ho a plná radosti bych mu snesla i modré z nebe.
Večer nechce žrát ani pít, možná je to snad steskem říkám a mám starosti a pídím se po příčině jeho potíží.
Další den zase nežere, nepije, zvrací a má průjem. Začínám se o něho vážně bát.
Raději půjdem k veterináři zlatíčko, mluvím k ležícímu uzlíčku bohatě chundelaté srsti, jen zářivé korálky v jeho očích se na mě snutně dál dívají.
Něco mu bude, snad dietní chyba, já nevím a ustaraná hladím mrňouse po hebkém kožíšku.
Náš zvěrolékař je báječný člověk, s krásným vztahem ke zvířatům a také jim velmi rozumí.
Následovala důkladná prohlídka, RTG a je podezření že něco snědl a nebo že má ucpaná střeva i žaludek.
„Lékař odhadl situaci správně téměř okamžitě.“
Uvidíme co bude na rentgenu, říká doktor a má starosti. Žaludek bude pravděpodobně neprůchodný, řinou se mi slzy do očí, skoro nevidím na cestu. Malému štěněti je moc špatně zhubl náhle o 3,1/2 kila. Bude nutná operace, otevřít bříško je poslední šance, buď a nebo! Slyším jak říká muž v bílém a z čekárny posílá lidi domů s tím, že okamžitě malého Dastyna otevře..
Jiné východisko není, pokusím se ho zachránit říká a společně s mladou lékařkou vše připravuje k operaci. Píchneme mu injekci, posaďte se na okamžik v čekárně, než látka začne působit. Myslím na to nejhorší a ze všeho je mi zle! Proč je to tak, je tak malinký a musí tolik trpět. Za chvilku ho neseme bezvládného na operační stůl a odcházíme do čekárny. Asi po 1/2 hodině nás volá lékař do ordinace, ukazuje zauzlená střeva a veliký zánět v žaludku, slezina je samá bílá tečka, jako-by byla rozežraná od červíků a nebo ho někdo kopl do bříška? Na slezině má četné srůsty a to značí o tom že to nebylo zranění malé. Příčiny neznáme, víc už se o nic nestaráme, snažíme se pomoci všemožně malému příteli, který je závislý na cizí pomoci.
Zda bude žít nám ukáže několik následujících hodin, lékaři jsou vždycky optimisté a já jim v tenhle veliký okamžik moc věřila! Jdeme si sednout, čekáme na dokončení operace, vše trvalo asi hodinu a půl, na cestu domů dostal antibiotika. Za tři dny přijďte na kontrolu, zavolejte zítra dopoledne jak se malému daří,.. říká ustaraný lékař a doprovází nás z ordinace. Celou noc štěně skoro spalo, bylo trochu popletené z narkózy, večer jsem ho donesla na dvorek vyčůrat, postavil se a udělal potřebu, jsem šťastná z každého malého úspěchu. Spal se mnou v posteli, v dětské vaničce, kterou jsem si půjčila od sousedky. Konečně je ráno, rozmíchám mu do vody trochu konzervy z živinami co nám doporučil lékař. Jen po malých dávkách jsem štěňátko udržovala a velmi opatrně rozkrmovala. Po operaci žaludku mu postupně přidávám, druhý den trochu rýže a krmím ho každou hodinu. Mám velikou radost, všechny životní pochody se obnovují a štěně začíná prospívat, ještě bere léky proti průjmu ale už je jako z divokých vajec,... jsme šťastní, chutná mu jíst a má zájem o hru.
Přivykáme ho na suchou stravu, chutná mu a roste nám před očima. Dnes jdeme na kontrolu, je vidět zlepšení říká doktor a poplácává ho po hřbetu,.. vyndáme stehy z bříška, tak pojď Dastyne jdeme na to!
Štěně se bojí trochu dělá divadélko ale zdárně jsme ho přeprali. Mám velkou radost říká a odkládá pinzetu a nůžky do emitní misky, tak ještě jednou píchneme protilátky a přijďte na očkování proti vzteklině v lednu 2008, to už bude zdravý. Odcházíme s nejlepšími pocity, na shledanou,... loučíme se v ordinaci. Doktor se za ním dívá a u srdce ho jistě hřeje krásný pocit, úspěch ze kterého i on měl viditelně radost, věřila jsem mu vždycky, má zlaté ruce!
Štěně poskakuje a provokuje ostatní psi v čekárně, dokázali jsme něco moc velkého, říkám si a hladím chundelatý hřbet vlkošedého. Bylo mu dovoleno žít, není to ten nejhezčí dar před Vánocemi?
Jsem šťastná že zase jedno světýlko svítí, tohle poděkování píši pro tři doktory – veterináře, známe MVDr. Jiřího Zajíčka dlouhé roky, ke zvířatům přistupuje s láskou už od samého počátku svojí praxe, díky doktore za poctivě odvedenou práci!

*

Copyright © 2007, Sidy