Mával jí

Otočil se a zamával jí.
Na mávnutí mu samozřejmě neodpověděla. Jak by taky mohla. Její hrdost jí to přece nemohla v žádném případě dovolit. Byla to její hodně dobrá kamarádka a tak jí i hodně poroučela.
„Zkusíš zvednout ruku a ponížíš se!“ řekla jí v hlavě a ona samozřejmě poslechla.
Nemohla si dovolit jí neposlechnout, protože by o ní přišla.
On tam pořád stál a zamával jí znovu.
„No tak, ona ti odpoví. Ona ti odpoví.....“ říkalo mu v hlavě jeho svědomí a pořád přemýšlel nad tím, co udělal špatně. Samozřejmě že neudělal špatně nic jen..........
Ona však stále odcházela a stále se neotáčela. Znervózněl.
Když se zastavila, nevěřila tomu, co právě udělala. Otočila se na něj zpátky a on tam pořád stál. Pořád čekal na nějaký zázrak či co.
„Tohle mu přece nemůžu udělat!“ řekla a rozeběhla se k němu.
Když k němu přiběhla, tak ho objala. On objal jí a pak někdo z nich ucuknul první.
Ona nebo on?
To už se nikdo nedozví, ale jeden toho druhého miloval víc než ten druhý toho jednoho.
Kdo?
Nevím...