Černá panteřice

Kráčím sama lesem a skrývám se v temnotách. Tiše našlapuji na tlapky. Doufám, že mě mí pronásledovatelé nezaslechnou.
Nesmí! Jsem přeci černý panter a ti jsou neohrožená, silná zvířata, která se nikdy nevzdávají a rádi vyhrávají.
Slyším výstřel. Leknu se a pro jistotu se schovám v houští.
Blíží se kroky.
Cítím, jak mi zrychleně tluče srdce a doufám, že oni jej nezaslechnou.
Mám se pohnout?
Svýma žlutýma očima nenápadně vykukuji zpod listů hustého keře. Vidím pouze dva muže, ti by se dali zvládnout, ale strach mi nedovolí zaútočit.
Ale musím, abych ochránila toho druhého zraněného pantera.
A skočím…