Smutný příběh o chlapci s radostným koncem

Byl jednou jeden chlapec. Docela obyčejný, nehledejme na něm nic zvláštního. Doposud stejný jako všichni ostatní chlapci v jeho věku. Když tu jednoho dne si začal více všímat okolí. Řekl si, jak se to ti lidé chovají? Tak začal poprvé přemýšlet o problémech lidí. Dále viděl zamilované páry. Nu tak si řekl, že by taky někoho mohl k sobě najít. A jelikož byl chlapec od přírody stydlivý, odepsal na inzerát. Za čas se mu ozvala jakási dívka. Spolu si psali a chlapec si dělal naděje, že by mohl být vztah. Později se dokonce i sešli. Chlapec byl nadšen, i když mu cosi v podvědomí říkalo, že něco nehraje. Měsíce utíkali a chlapec se s dívkou vídal pouze občas. Nebudu to protahovat. Na prázdniny mu odjela na delší dobu. Chlapci se pochopitelně stýskalo. Když přijela zpět, byl chlapec s dívkou již skoro celý rok a ona mu řekla, že si dají pauzu. Po týdnu byl konec. Chlapec dopadl tvrdě. Rozchod. Zpět v realitě. Brečel jako nikdy. Zcela pochopil, jací lidé jsou. Později se dokonce dozvěděl další zákeřnosti od výše zmiňované dívky – to ho sráželo a hlavně ponižovalo. Jelikož se kvůli dívce přihlásil do tanečních, tak si řekl, že by ho to tam mohlo rozptýlit. Tvářil se smutně a dokonce i účastníci kurzu si toho všimli. Po pár lekcích si všiml, že tancuje už po vícekrát s – no říkejme dívkou 2. Dívka 2 mu jaksi připomínala jeho dívku první. Jak vzhledem, tak nejspíš i částí své povahy. Tak než byl kurz u konce, osmělil se a pozval jí na čaj, po kurzu odvedl domů a dokonce získal i telefonní číslo. To bylo pro něj něco nového. Žádné anonymní psaní přes internet! Chlapec dostal novou naději, i když byl stále pln pochyb a strachu z předchozích zkušeností. Nač to dál zdržovat – víme, jaké jsou dnes lidé. Jak již zřejmě očekáváte, dívka 2 se rozešla s chlapcem a to právě na valentýna. Dokonce mu vrátila i věci od něho. To už chlapec nebyl tak zdrcený, ale spíše přesvědčený že tu nechce být. Rozhodoval se, jak by si ulehčil od trápení, jak by se vší té tíhy zbavil. Stále sledoval internet a říkal si stále nerozhodný, že ještě jednou něco zkusí. Napsal někomu u koho ani nečekal úspěch. Aby se ujistil co to je za člověka, napsal spolužačce zmiňované osoby. Ta chlapci velice mile sdělila, že je fajn. Jenže mu něco nehrálo a chtěl slyšet víc a hlavně poprvé upřímnou odpověď. Tato spolužačka chlapce pouhým psaním nesmírně zasáhla. Už dávno nemyslel na osobu, které psal, ale pouze na tuto jednu. Říkal si tato nebo žádná jiná. Věděl, že ona je jeho jediná naděje, že mají společný názor na vše, společné trápení, společný zájem najít někoho dobrého. Po Dalším psaní se s dívkou sešel a po vzájemném zkoumání a přesvědčování jestli se k sobě hodí a zda-li jsou takový jací se jevili měli 100% jistotu že, se našli – ty 2 osoby sobě souzené. A povím Vám: jsou spolu dodnes a vím že navěky budou….

MILUJU TĚ JANÍ A NIKDY SE TO NEZMĚNÍ.NAVŽDY TVŮJ VĚRNÝ BROU,KTERÝ TI ZA VŠE NESKUTEČNĚ DĚKUJE.DĚKUJE TI ŽE TĚ MÁ,ŽE JSI TAKOVÁ JAKÁ JSI-ŽE JSI TEN NEJÚŽASNĚJŠÍ NA SVĚTĚ.DÍKY TOBĚ JSEM TA NEJŠŤASTNĚJŠÍ.DÍKY TOBĚ MÁM DŮVOD ŽÍT!!