Nový domov

,,Sbal si svý saky paky a vypadni" ječela na mého otce máma. Mezi nimi je to takto asi každý večer. No, slovo každý není to "pravé ořechové". Můj táta totiž podniká a v hotelech je víc doma než v našem panelovém bytě 3+1. S mámou vycházím celkem v klidu, i když to mezi náma taky někdy skřípe. Ale myslím, že v mém věku je to přiměřené.

,,Tak já si klidně půjdu, čau" odpověděl můj táta s klidnou hlavou a do cestovní tašky si vážně začal balit věci. Tak toto jsem nečekala! Zabouchnu za sebou dveře od mého pokoje, vyčerpáním a se slzama na krajíčku si lehám na ustlanou postel.

O dva měsíce později:

Moje matka se zhroutila, s otcem se už vůbec nestýká. Byl tady asi jednou nebo dvakrát, přesně nevím. Opět se pohádali a máma požádala o rozvod. Teď navíc začala pít. Ve škole se snažím být, co nejdéle to jde. Zhoršila jsem se asi v pěti předmětech, ale to teď neřeším. Jediné, co mě zajímá je komu přidělena po rozvodu.

Teď si pro změnu balím své saky paky já a jdu domů. ,,Ahoj" pozdraví mě nějaká cizí holka. Vlastně ne cizí, teď je moje rodina. Ano, skončila jsem nakonec v dětském domově. Ale musím uznat, že tady jsem doma!

The End