Společně na pokraji společnosti bez společnosti Polib mi us

Noc se invertovala do světlých barev, mravkolev polní se vyhrabal z mrtvoly, která tu ležela možná párset let a zívnul. Šlápnul jí na hlavu, až vyteklo bláto. Nebe bylo azurově modré, než sežralo zajíčka, který běhal po poli. Připíchlo ho na nástěnku jako bílý mrak. Kámen ležela nehybně na kraji pole společně se skřítkem Křemínkem. Svalily se tam z meze. Rolling stones. Byla to jízda a vítr jim hvízdal do uší rock´n´rool. Vyrušil je až společník jedné společnosti, usadil se na křesle a vypil holčičce K. čaj. Dělal jim společnost po celou dobu. Chtěl je uvrtat až někam hluboko pod hlínu a nutil je podepsat smlouvu s jeho společností Kissme a.s., ale oni mu řekli ať si políbí prdel. Líbilo se jim ležet na pokraji pole, na pokraji společnosti. Holčička K. a její kamarád Křemínek se rozletěli jako mluvící kámen princezny Fantaghiro a tím blbce zneškodnili. Na místě umřel, za párset let se z něho stala hlína.