Nákaza, mor ?

Tlukot noci, zářící hvězdy a divné bytosti. Kroužící okolo, kolem mě. Tiché rady šeptající, některé věci zničují. Né všechny mě podrží. Propadám se níž. . .
Ty. Mor. Nákaza, která se nedá zastavit. Cítím to v krvi, v kůži, v každé malinké části sebe. Nákaza, co zrychlí ti tep srdce. Nákaza, která způsobuje horečky, přeludy a ty blouzníš. Blouzníš a myslíš si, jak si šťastná. Navždy.
Ale příznaky po čase zmizí a ty procitneš do reality. Zjisťíš, jak si se zmýlila. Všechno to byl pouhý sen, ale krásný sen. Nebudeš šťastná, protože realita je krutá. Umíráš. . .
Ale v srdci budeš mít navždy vzpomínku na ty krásné vysněné chvíle.

________________________________________________________

Nikdy se nedovíš, že jsem o tebe stála. Za to mi ty nestojíš.