Láska nebo přátelství?

Tento příběh se táhnul už delší čas, ale vyvrcholil až po letních prázdninách před pár lety. S mou nejlepší kámoškou Míšou jsme jezdily každý víkend na diskotéku. Byly jsme pravidelné návštěvnice a se všemi se znaly, protože se tam vždy scházela stejná parta lidí. Mezi ně patřil i jeden kluk. Kluk, který málem zničil naše velké přátelství.
Jmenoval a stále se jmenuje Tomáš a byl to fakt kočičák. :) Bohužel, to že byl, je pravda - drogy ho trochu zničily.
Míše se líbil od začátku, já ho nemohla ani vystát. Přišel mi tak arogantní, namyšlenej, prostě typickej frajírek. Naštěstí tu byl ještě jeden klučina. Jmenuje se Jirka a já se do něho bláznivě zamilovala. Ale on chtěl Míšu. Trápilo mě to, ale já bych jí odpustila, i kdyby s ním chodila. Ale on si vybral nakonec jinou.
S Tomem to mezi námi jiskřilo čím dál tím víc. Několikrát jsme u něho obě přespaly. Míša se s ním líbala a já si uvědomila, že jsem zase přišla o jednoho kluka, ke kterému jsem si pomalu nacházela cestičku. Ale to neznamená, že jsem jim to nepřála. Byla jsem ráda, že je moje kamarádka šťastná!
A jednou, když jsme tam byly, Míša odjela dřív. Měly jsme mezi sebou zrovna divné období a já byla smutná. Tom mě vytáhl na procházku. Najednou jsme se zastavili a začali se objímat a líbat. Jeho polibky byly něžné, ale zároveň také dráždivé a plné vášně. Byla to nádhera, osvětloval nás měsíc v úplňku a naše srdce plesala radostí a zamilovaností. Jeho dotyky byly tak heboučké. Choval se ke mně, jako bych byla z křišťálu a on se bál, že by mi mohl ublížit. Zůstali jsme tak dlouho a pak se vrátili na diskotéku. Nikdo nic nezpozoroval a já se divila, muselo to být vidět, ale byla jsem ráda.
Druhý den jsem se Míše nemohla podívat do očí. Přesto jsem jí vše nakonec řekla. Bylo to těžké, ale tajit jsem jí to nemohla. Chvíli jsme se spolu nebavily, ale zvládly jsme to a naše přátelství trvalo dál. Jen Tomáše jsem přestala vídat.
Po nějaké době jsme se zas vyrazily na onu diskotéku. Když jsem uviděla Toma, podlomily se mi kolena a rozbušilo se mi srdce jako divé. Při tanci jsem málem omdlívala štěstím, že cítím jeho doteky na svém těle. Jenže tu noc se hodně pilo... Míša se líbala s Tomášem, který byl úplně na mol, protože jsem ho odmítla. No a já byla taky na mol, protože jsem se cítíla hrozně, že kamarádce kradu její lásku a líbala se s jiným klukem, který byl také zadaný, což jsem zjistila až potom. Hrůza!
Přes týden se s Tomem vídala Míška. Já v pátek onemocněla a ona jela na diskotéku sama! Přespala u něj, ale prý se nic nestalo.
Když se v pondělí za mnou stavila, aby mi mohla vyprávět své zážitky, stalo se něco zajímavého. Kecaly jsme a najednou mi zapípala na mobilu SMS. Byla od Toma, psal mi, že chtěl vyzkoušet, zda se s Míšou dokáže normálně bavit, ať si nemyslím nic zlého. Dále tam stálo, že mu to prostě nejde, že chce mě. Srdce se mi rozbušilo, zároveň jsem byla smutná kvůli Míše. Bavily jsme se o tom všem, ale ona pak odešla.
Druhý den se stavila se svou kamarádkou. Byla celá ubrečená. Bylo mi jí líto a mé srdce brečelo s ní. Na chvilku odešla a její kámoška mi začala vyprávět, jak je na tom Míša špatně a že jestli budu s Tomem, že jí ztratím. V duchu jsem si říkala: "No a co když se máme fakt rádi. Proč mi to nedokáže přát tak jako přála já jí?"
Večer se mi ozval Tomík. Ptal se jak mi je a že přemýšlí, jak to bude mezi námi. Odepsala jsem mu, že ho mám moc ráda, ale že nevím, že nechci ztratit kamarádku. Napsal mi, ať si jdu za ní, že mě má taky rád, ale že mě nebude přemlouvat a dál trápit.
Bylo to dost těžké období mého žívota. S Míšou to už nikdy nebude takové jako předtím. Sice ho asi po roce uhnala, ale moc dlouho jim to nevydrželo. On byl již předtím problémový, ale postupně to bylo horší a horší. Teď když se potkáme, ani mě nepozná. Jeho nemáme ani jedna, ale máme jednu druhou. A za to jsem ráda!