-nic-

Já a moje slzy..Často se sama sebe ptám,pro koho jsou tentokrat..?Odpověd'?Já nevím..Asi pro ten smutek a prázdnotu..Možná pro mou bolest,zášt'..Možná už pláču jen ze zvyku..Už nechci,tak proč se to děje..Hlavou se mi promítne tisíc věcí najednou a pak mě přepadne můj obvyklý pocit samoty, zvytečnosti, bolesti, smutku, beznaděje..Moje prázdnota..Nevím kdo,ani co jsem..Já nevím..Já nic nevím..Proč nic nevím?..Proč ubližuju lidem,kterým bych nejmín chtěla?

/Proč si pouštim už zase písničku,kterou jsi kdysi hrával? Proč ted',když tvrdím,že jsi mi definitivně jedno a že moje srdce nikdy nemilovalo..Proč lžu i sobě? Protože bych tomu ráda uvěřila?

Já pravdu znám..Ale tajím jí před sebou , já to vím..Ty mi nikdy nepřestaneš chybět..Nikdy..Nikdy nezapomenu Tvůj hlas,Tvůj smích,Tvá slova..Nikdy nezapomenu na dobu,kdy jsem byla aspon' trochu š'astná..Už o Tobě skoro nic nevím..Už nevím vůbec nic o sobě..Za vším jsi Ty..Kde se stala chyba? To oba víme,proč už mi to nedojde?...Kdy Tě vymažu? Kdy? I na tuhle otázku vím odpověd' tak proč se pořád ptám? Nikdy.. Navždy mi zůstanou dvě eS vytesané nejen v mém srdci/