IKEA 2009

Byl tam.
Trochu se mi z toho rozbušilo srdce.
Už jsem nedoufala a smířila se s tím.
Ne vždycky přece všechno co chceme, dostaneme.
Ale ta radost.
Nový katalog ikea.
Nejdřív se bude povalovat na balkóně, na čestném místě vedle popelníku a pak si ho dám na záchod, kde přečká do dalšího katalogu.
Tedy celý rok.
Tolik inspirace.
Ve výtahu jsem si k němu nenápadně přivoněla.
Ještě měl slepené stránky.
Tolik barviček, poliček, skříněk, židlí, postelí, stolečků, svíček, možností…
Myslím, že je to tím, že bych ráda budovala hnízdo a že jsem o to budování ochuzena tím věčným stěhováním po podnájmech se zatnutýma zubama, nemožnými bytnými s jejich vyšívanými dečkami, nočními čepičkami a zapáchajícími rezavými toaletami.
Večer se modlívám, aby to už skončilo.
Abych někde zakotvila.
Prosím boha, aby mi dal malej koutek, kde bych mohla pověsit svoje záclony, postavit svoje křeslo, sešroubovat svoje poličky a vymalovat podle svýho, asi na žluto.
Aby ten katalog nebyl jen listování, ale realita.
S puchýřky od dřiny, potu a únavy.
Chci jen svůj malý osobní prostor pro vyřádění.
Svůj mini hrad s vodním příkopem.
A tak ho zatím aspoň pročítám a sním o všech těch krásách v něm a o tom, že jednou bude líp.