Proč je svět tak krutý k holubům - den 20 o dni 19
Proč je svět tak krutý k holubům - den 20 o dni 19
Anotace: černá nemoc
Bylo to asi včera, byla najednou tak hluboká tma. Tváře mi žhnuly jako oheň, který plivali komedianti na ulici, ale mně se chtělo pryč ode všech, abych nemusela vidět jejich spokojenost. Světlo z nich také nebylo, bylo jenom nekončící napětí, které se mě snažilo k smrti vyčerpat, nevím proč, ale mám vztek, mám pořád vztek, který nikde nekončí a nikde nezačíná, nemá svůj cíl a nemá ani příčinu. Snad nemá, ale to já nevím, já jen vím, že už to nevydržím, protože jsem tak strašně netrpělivá, už mě to nebaví, už mě to trýzní, proboha, ať už je konečně konec, ať se už něco změní.
Komentáře (11)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
brrr
08.09.2008 15:11:00 | neurobeat
Jéééje, Esempio - vona už nejni zima, že joo? Saprlé, já si zas zapomněl sundat ty rukavice a šálu.. ach, ta skleróza - dříf erotik, teď sklerotik. Dík za připomenutí... enže, vyplatí se to vůbec sundavat? Dyk za chvíli zas bude zima... :-)
07.09.2008 17:32:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
ó palčáky, kkoukám, že jsi dobře připraven na zimu. to se cení;)
07.09.2008 13:43:00 | Já Esther Ruth
držim palčáky a budu se těšit ;-))
07.09.2008 13:23:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
čímž říkám, že se bojím, že mi to ještě vytmaví, to stvoření, že se tam objevuje málo. chudák. prý jsem k postavám svých próz někdy moc krutá. uvidíme.))
07.09.2008 13:19:00 | Já Esther Ruth
naprostá pravda. je to jako barbucha:
"To není jen tak, někoho si vymyslet, a pak se o něj nestarat!"
07.09.2008 13:18:00 | Já Esther Ruth
:-))... neboj a jen piš klidně dál - tvůj příběh žije svým vlastním životem a chvílema vede on tebe, že někdy nevíš, jak vlastně bude pokračovat.. a to je zase prima, protože tě dokáže překvapit :-).
07.09.2008 12:48:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
ááááá jééé :D děkuji, to jso jen takové útržky, hlavně mi tam hrozně často vypadává ta druhá záhadná postava, která je tam jako jediné chápající stvoření, je to podivné, že vím, jak to má skončit, ale vidím, že způsob, jakým se mi to začíná vymykat z rukou, je asi příliš zásadní pro osud toho všeho. k tomu, aby člověk nepsal čistě a stroze jen svoje prožitky ale udělal z toho všeho příběh, který má zřetelný děj, musí definitivně věřit tomu co píše... a já s tím mám potíž, nevím co mám dělat, přitom vím co chci. ale vzdát se mi to nechce - ach kéž by totak bylo i u jiných mých záležitostí... :D
07.09.2008 12:21:00 | Já Esther Ruth
Možná už ta trýzeň ve skutečnosti (tam někde venku) skončila, ale naše mysl nám velí pokračovat ve staré hádance.. třeba musíme přemoct svoje vnitřní kulisy, na kterých musíme hrát tu zšilující scénu.. Prosím tě, pokračuj a jdi klíďo krutě do hloubky. Rozumím ti, jen mi chyběj slova :).
07.09.2008 11:59:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč
