O ptácích a klecích, a nebo taky ne

" Koukni se z Kopce dolů. " řekl Slavík Vráně.
Tito dva ptáci jsou denně zavíráni do Klece, kde se učí různým kouskům. Stále přemýšlí k čemu jim budou...
V Kleci je mnoho dalších ptáků a hlavně celkem dost Supů, kteří se je snaží něco naučit.
Vrána se Slavíkem nechápou smysl této Klece, ale jsou tam rádi kvůli ostatním ptákům. A navíc, mezi bezcílným učením občas přijde místo Supa Čáp. A když jdou s Čápem volně po poli všichni pospolu, jsou konečně šťastní...
Každý den po vypuštění z Klece, potřebuje Slavík s Vránou alespoň na chvíli cítit volnost. Dříve než zase poletí do Klece a to, ještě horší, neboť tam budou sami. těchto Klecí je totiž víc, aby tam každý pták mohl být sám, maximálně jen se Supy. Proto naši dva ptáci létají posadit se do ovocnách sadů na Kopci nad Klecí...
" A teď jsem přišel na smysl bytí v Kleci pod Kopcem, " povídá Vrána, " Alespoň nejsme v našich druhých Klecích daleko od sebe. "