...KOŠILE JE VŽDYCKY BLIŽŠÍ???

..viděla ho na zemi,už když vjížděla do ulice....zmítal se v sinusoidě křečí, ale ještě vnímal.
Stáhla okýnko a křikla na něj...lekl se a snažil se vstát.Nešlo to.
Zaparkovala a rozběhla se k němu.Byl modrej jako švestka, dýchal přerývaně, ale vnímal.Tvrdil, že jen nevzal prášky a že má epilepsii.A že....nedbala jeho přesvědčování a zavolala sanitku.Když ji slyšel, telefonovat, sebral všechny síly, vyškubnul se jí a utekl.
Stačila tu sanitku zase zrušit a šla ho hledat. Po hodně zmrzlého a bezradného bloumání se vrátila,vzala z auta nákup a šla domů.
Sousedka myla okna...to je tvuj známej?...zeptala se...Neeee..proč? odpověděla překvapeně.No...že se o něj tak staráš.!....přece mu bylo blbě, zastavila se...
Ty naděláš,kdovícotojezafeťákaválísetuužjakoudobu...!!!...vyplivla na ní ta ,,žena" slova pro ní prostě naprosto nepochopitelná.
Když si uvědomila,že na ní zírá už několik vteřin s otevřenou pusou, zavřela jí,suše polkla a na férovku ji poslala do prdele...