vTeŘINA MINUTA DĚVKA SLÍDIVÁ

PaRKUJI KDE SE DÁ A ONA TA SE MI SNAD JEN ZDÁ. vTŘINA MINUTA DĚVKA SLÍDIVÁ. oKO had váha a dech. Prý príma se tu žije. A kdo jen tu žije? My a oni. Oni jsou my to je jen odraz vole co ho nevidíš, nevnímáš. Byla by není bude až jednou zbude. Vítr se tiše prohání. Stín právě pokročil a mě přeskočil. Chce se mi brečet, číst i klečet. Vidím, slyším, nevnímám či to prožívám. Hodně si i užívám. Duhy hlavy nemoci, sprcha, potemělé okno, a já já mám zase okno. Co ten výtah co zas veze? Klapot kopyt, duch červánků, beránky na obloze to je snad ve vloze. Tyčící se hroty, punkevní jeskyně. Schránka na stěně co čeká na Tvé psaní. Dálnice, silnice i drát a vzduch ten propojí co osud rozdělí. Kdo mi Tě přidělí.