Blázen

Ráno se vzbudím, vyjdu z bytu a potkám blázna. Na ulici se míjím s dalšími blázny. V obchodě platím bláznovi. Na plakátech se smějí blázni. V televizi blázen čte zprávy…
Blázni ovládli svět. Jak to mám vydržet? Najednou si začínám uvědomovat, že i já se stávám bláznem. To mě dovedlo k myšlence skončit se životem. Nedokážu žít mezi blázny. A ještě když vím, že jsem se taky stala bláznem.
Uvažuji jak odejít z toho bláznivého světa. Smrt, smrt je jediným řešením. Ale jaká? Rychlá či pomalá? Bolestivá či bezbolestná? Mám vůbec možnost a právo odejít z tohoto světa? Zasloužím si to pohodlí smrti? Dovolí mi to ostatní blázni? Nebudou chtít jít se mnou? A co když ano, mám je nechat nebo jim bránit? Možná se mi ani nepodaří umřít. A co když se to nepovede? Bude to osud nebo náhoda?
Je mezi mnou hodně bláznů, kteří si neví rady. Proč spěchat? Nechám to na osudu. Ať si dělá s mým životem co chce… Já se mu poddám… Ale jedno vím, už nechci být bláznem…