Jak jsem šel (!) babičce :D

O podzimních prázdninách jsem měl jako pokaždé jet babičce.Vím, že většinou se lidé na tyto návštěvy těší,ale já se netěšil.Babička je (slušně řečeno) stará, podivně zapáchající dáma, která vždy když mě vidí říká „Jé….Honzíčku..Tys nám,ale zase vyrostl.“ Navíc se mnou dnes měla jet máma,takže..děsná otrava..Ale co se dalo dělat..Měli jsme vyrazit.
Sbalili jsme si kufry a šli na autobusovou zastávku. Autobus ale nějak nejel.“Asi půjdu do cukrárny…“ řekl jsem mámě,vzal si od ní peníze a šel. Byla tam velmi dlouhá fronta, ale já zůstal protože stát s mojí matkou venku a čekat na autobus se mi vůbec nechtělo. Koupil jsem si 3 kopečky a šoural se zpátky k zastávce…Jaké ale bylo moje překvapení, když autobus jsem viděl ujíždět a máma logicky nikde.“No..jsem v pěkným průs..průšvihu..samozřejmě :)…Co mam dělat,co mam dělat,co mam dělat?!“ a pak mě to napadlo..Dojdu k babičce sám,nebydlí odtud daleko (teda..snad)..Myslím,že jsem od matyk zaslechl že odtud bydlí tak pět kilometrů..Tak to bych mohl najít..Ještě si pamatuji,že bydlela u lesa..No všechny lesy vedou k babičce..Pomyslel jsem si a vydal se nejbližším lesu.Byla to sranda jen taky chodit lesem, přímo za nosem.:)..Když jsem ale chodil asi tak tři hodiny.Přestalo mě to bavit.Zjistil jsem že chodím v kruzích.Po chvíli už jsem věděl,že ten strom kolem kterého jsem teď prošel jsem šel už asi pětkrát a že ten pařez hned vedle cesty také nevidím poprvé.Ještě jsem chodil v kruzích asi dvě a půl hodiny ale pak ani nevím jak jsem babiččin domek našel.I když jsem se k ní nikdy netěšil,dnes jsem měl takovou radost že je vidím,že jsem ji objal.Připadalo mi,že je dojatá,ale jako vždy ani dnes si neodpustila svou oblíbenou větu:“Honzíčku, ty jsi nám to zase vyrostl.Ale co tu děláš tak brzy,tvá matka ještě nedorazila.“ Dělá si srandu?Brzy?Vždyť jsem v lese strávil asi pět hodin než jsem to tu našel.Zeptal jsem se na to babičky..Její odpověď mě ale velmi překvapila,věděl jsem že nemá smysl pro čas ale že by mi cesta sem trvala jen 2 hodiny mi připadalo neuvěřitelné.“No, myslím si,že teď není na čase řešit tvou hloupost“ řekla babička netaktně,čímž mě docela urazila.“Měli bychom vyřešit, kde je tvá matka.“ No,jo..Úplně jsem v tom všem zapomněl na mámu…Babička se rozhodla, že jí zavolá.To co jsme se od mámy dozvěděli mi vzalo dech..Při vzpomínce na tuto událost se ušklíbám ještě teď.
Máma zvedla telefon a řekla babičce, že neví o tom, že jsem odešel.Nakupovala totiž v obchodě oblečení..No jo no..ženský…Řekla že přijede až skončí s nákupem.O nic dalšího se nezajímala,zato babička ano..Ptala se proč jsem přijel tak brzy.Když jsem jí řekl, jak jsem viděl odjíždět autobus a máma a zavazadla nikde, rozhodl jsem se že přijdu pěšky začala se příšerně smát a nebyla k zastavení.. “Jé … haha .. Honzí ..haha.. To je legrace ..hahaha“ ..No jasně..děsná sranda…