Dívčin život

„Zuzko!vstávej!!!" zavolá na dívku tatínek.Zuzka se otočí a spí dál.Dívku vyláká z postele zimní sluníčko,které krásně hřeje.„už vstáváš ty lenochu líný?Dneska máte u babičky zabíjačku!pojedeš s mamkou,přijede si pro tebe!" křičí táta do patra,kde se Zuzka vyhrabává z postele.Podívá se do zrcadla,zděsí se hrůzou a řekne si:„lepší už to ani nebude!" Nachystá si do baťužku věci na přespání u babičky a po chvíli sejde po schodeh dolů do kuchyně.„Budeš snídat?" zeptá se dcery otec. „Ne děkuju, nemám hlad a za chvíli je tady mamka"odpoví dívka.A měla pravdu.Než se taťka stačil dcery zeptat,jak se vyspala,byla oblečená a stála u dveří.Tatínek měl dceru moc rád a tak nerad viděl,když mu odjíždí na neurčitou dobu pryč,ale co mu zbývalo.Pomohl Zuzce zanést věci do vozu a rozloučil se sní.Zuzka se v autě setkala po dlouhé době s člověkem,kterého nenáviděla k smrti.Bohuslav Lobtuška , tak takhle se jmenoval nový přítel zuzčiné maminky.Už z toho jména se jí dělalo špatně!V autě se Zuzka bavila jenom s mamkou,bavili se o všem možném až konečně dojeli k babičce do dvoru.Zaparkovali auto a s těžkými zavazadly si to Zuzka mířila rovnou po schodech nahoru za svýma dvěma sestřenkami,které měla moc a moc ráda a na které nedala v životě dopustit.Dívka vešla do pokoje,kde seděli sestřenice na koberci a bavily se spolu.„ahoj" pozdravila Zuzka dívky. Monča s Aďou se na ní vrhly až jí div neporazily na zem.Dívka byla velice ráda mezi svými báječnými sestřenkami.Na druhý den se muselo vstávat velmi brzo,statkář z vesnice jim na dvůr dovezl pěkné prasátko.Dívky si jej hladily,bavily se o něm,ale najednou přišel ten osudový okamžik pro vepříka.Strýc vzal pušku a pašíka zastřelil.Zuzka poprvé litovala,že jela k babičce,na tohle se nemohla ani podívat.Když bylo po všem a dělali se všelijaké dobroty,Zuzka se šla dívat do obývacího pokoje na televizi,protože bylo už moc pozdě a byla unavená po tom náročném dni. Monča s Ady zůstaly dole s dospělíma. Za nedlouho přišla zuzčina mamka,byla hodně opilá.Začala se Zuzky vyptávat,proč nebydlí sní,proč jí nevolá,proč jí nezvedá telefony,atd...Zuzka bylo unavená a neměla náladu se sní bavit o půl noci.Najednou dívka ucítila máminu ruku na jejím rameni.Bolelo jí to,ale neopovážila se nic říct.Zuzka toho měla plný zuby,že jí mamka pořád tak silně držela a hučela do ní nesmysli.Dívka se pokoušela vstát z křesla na kterém celou dobu seděla.Opilá žena nasadila vražedný pohled a dala své dceři pořádnou facku,po té jí hodila zpátky na křeslo.Dívka se rozbrečela a prosila ženu ať jí nebije a ať odejde.Matka byla natolik vzteklá aby popadla do ruky železnou tyčku,která patřila ke krbu.Ale v tu chvíli přišla zuzčina babička z dědou,kteří zaslechli až dolů pláč a křik.Babička vešla do obýváku jako první a tak uviděla co opilá žena dělá.Děda s bábí se pokoušeli ženu odvést od dívky,ale nepodařilo se jim to.Až na několikátý pokus se jim ženu podařilo odtrhnout od dcery.Naposledy matka zařvala na Zuzku:„zabiju tě krávo! zabiju tvého tatu, zabiju tvoji rodinu a zabiju tvého psa!!!"Po té žena odešla.Babička vnučku utěšovala a zároveň jí vyčítala,že je na maminku škaredá,ale Zuzka jí moc nevnímala,musela pořád myslet na to , co se stalo.Děda se srovnával z toho,co před chvíli viděl a když byl zase v pohodě,začal dívce vyčítat,že je to její vina,že se její rodiče rozvedli,že její maminka pije,že je nešťastná...
Zuzka ten večer nemohla vůbec usnout,myslela nato,co by se mohlo stát kdyby babička s dědou nepřišli.„Vzala by maminka tu tyčku?" říkala si v duchu,ale na to už odpověď nikdy nenajde.