Když to klouže

Třes přišel pomalu. Alzhaimr a zima. Hroty viditelně zahalené. Ticho tmy. Voda v led. Tělo v let. Modré bylo houkání. Na sál pak pozvání. Zavání to sádrou. Klouby tři se nehýbou, to pod její tíhou. Na vozíku ven mne táhnou, u závory nechají. Na pomoc asi čekají. Dlaha jejich studí á už je tu sudí. Cos to zase vyváděl, a s kým to dováděl. Nic já nevím, tak to jim povím. Neschopenku nemám, tak ji za to nedám.