První zkušenost s...

Po umístění všech nezbytností kolem našich čtyřkolých miláčků sme se konečně dostali k nějakému řešení. Najednou kolem mě bylo půlka našeho hasičského sboru(byli si klucí zabruslit) a už už mi nabízeli co a jak. Nakonec moje autí odtlačili úplně ze silnice Za to sem jim byla vděčná páč sme stáli na pěkně blbém místečku ale to si hold člověk pvětšinou nevibírá že??
"A co teď?
No myslim že bysme měli vyplnit ten formulář o nehodě nebo jak se to menuje..
Jo to bysme asi měli top už je platný?
Hmm od nového roku..
Dobře a máte ho??
Já? Ne. Zítra sem si pro něj měla dojít..Ale můžu zavolat tátovi,ten ho myslim má"
A tak jsem se jala volat mého od té doby nepříčetného otce. Po náhlédnutí do formuláře "usnadňujícího" vyřízení celé události jsem si přišla jako mongol.. Polovinu údajů jsem netušila kde najdu a druhá byla tak blbě formulovaná že sem tam napráskala spoustui chyb a škranců. No asi se budou na pojišťovně divit.. Společnými silami všech účastníků a okolních čumilů sme formuláře vyplnili. Asi 10x jsem se své drahé maminy ptala jak je jíé a nečekaně vždy mi odpověděla že dobře..až když sme zmíněný dotazník podepsali a uzavřeli (samožřejmě že obsahoval i kolonku jestli se někdo zranil) mi má drahá maminka oznámila, že chce zavolat sannitku páč se jí špatně dýchá.. a tak si jí odvezli, naštěstí z toho byly jen tři pohmožděná žebra a naražené koleno. Ještě ten večer sme si pro ní jeli a ona se (nečekaně) nechala odvézt k tetě ke které sme původně před x-hodinama jeli.
Po podrobném prozkoumání vyplněného formuláře sem zjistila další chyby a musela sem, zavolat mému..nově nabytému...známému, protože od té doby kdy se dvě kopie rozeberou se do nich samozřejmě již nesmí zasahovat. Domluvili sme si schůzku na další den, a že nově vyplněné papíry rovnou společně odneseme na pojišťovnu.
To jsme ještě ale ani jeden netušili.

Všechno sme poctivě správně a pravdivě vyplnili a odhodlaně jsme vyrazili do nejmenované pojišťovny (bylo 15:30-čas kdy většina lidí končí v práci)Paní na pojišťovně se na nás zachychotala jak kdybychom řekli bůhví jaký vtípek.
"Ale tady už pojistné události co se týká autonehod neřešíme"
Oba jsme museli koukat dosti vyčerpaně a nechápavě.
"Musíte si zavolat na ..ohlašovací linku.. tam nahlaste co se stalo, formulář si nechte u ruky až se vás budou ptát informace v něm obsažené, jinak dostanete číslo události, technika a auto musíte dopravit k našemu poradci, který určí výši škody -(opět ten debilní úsměv)
A musíte být TRPĚLIVÍ, teď toho máme hodně taklže se hned nemusíte dovolat ale zkoušejte to dál...
-A ten technik tady nekde je??
Ne ten končil v půl jedenácté
-Aha!!Tak PĚKNĚ děkujem
Není zač
-No to teda opravdu NENÍ!!
Oba jsme se pomalu v mrákotách vypotáceli z kanceláře. Když sjsem si v duchu spočítala kolik dám jen za jejich"informační linku", "odvoz svého nepojízdného broučka" a jeho následnou opravu bylo mi celekm jasné, že nic z toho pojišťovna nepokryje..
Proto jsem ještě s vidinou nekonečné čekací doby navrhla že se vyrovnáme mimo. Chlapík si očividně vydechl a přijal..můj tatínek spočítal na kolik moje oprava asi vyjde a tím sme to utli s dohodou, že to ještě musím e někdy zapít - NENECHALI SME SE SEMLÝT ÚŘEDNÍ MAŠINÉRIÍ A MYSLÍM, ŽE ZDALEKA NEBUDEME POSLEDNÍ...silně pochybuju, že se systém formulářů ujme a jsem veklmi zvědavá jak to bude dál

Snad jsem moc nenudila, ale všechno bylo takové absurdní, že jsem se chtěla podělit!! Jediné štěstí je, že jsem narazila na normálního chlapa a ne na nějakého idiota s kterým se nedá domluvit ani ň.