Pod lampou

Pod lampou je největší tma. Tak tu tak sedíme pod lampou a koukáme před sebe. Do prázdna. Cítíme jak všechny naše problémy mizí v té tmě kolem nás a my jako bychom byli lepší.
Nejdřív mám pocit, že jsem přestala dýchat a už ani nikdy nebudu. Potom se mi zatočí hlava a jako bych přestala vnímat svět kolem sebe. Cítím jak mi těžknou nohy a ruce se vznáší lechce. Je to vůně nebo ne? Chce se mi smát a nevím proč. Koukám kolem sebe a všechno mi přijde vtipné. S každým dalším vdechem jsem lehčí a lehčí a už ani nevím, jestli ještě dokážu své tělo ovládat.
Všichni se na sebe podíváme a chce se nám smát. Nad hlavami nám stoupá dým a my se najednou musíme smát. Nikdo neví proč, ale je to skvělý pocit. Jako by s tím smíchem odplouvaly všechny naše problémy. Kéž by to nikdy neskončilo.