Ze života...láska,vášeň,zklamání...

Začínám se připravovat na noční život, pouštím si mojí oblíbenou hudbu, pořádně osolím volume.
Sházim ze sebe hadry a za dunění reproduktorů za sebou zatahuji stěnu sprchového koutu.
Pořádně namydlit, nespěchat, ještě je málo hodin, mám čas....
Jsem vydrbanej, vypínám kouhoutky a vystupuji ze sprcháče do zamlžené koupelny.
Dunění reproduktorů a disco písně mě přivádějí k šílenství, tancuji, dělám bláznivý kreace, preci jen jsem ještě
mlád, mohu si to ve 24 letech s přehledem dovolit.
Čas už pokročil, musím spěchat, oholit, navonět, vyčistit zuby, šup, hodim na sebe oblíbené hadry, kontrola,
jooo líbim se sám sobě!
Kámoš už prozvání, bude tady autem co-by-dup!
Přiložím do krbu, povypínám hudbu, zákoduji barák, pozhasínám a letím....

Tak, první etapa noci je tady, jsme v nonstopu, sednem na bar jako každý pátek večer, poklábosíme s klukama, s barmankama,
dáme pár piv, při tom sledujem MTV na plazmě v baru, nálada je parádní.
Plánujem pokročit do další etapy noci, je něco málo před 11h večerní, za chvíli nám jede svoz na diskotéku.
Je to už přes měsíc, co jsem opustil Jitku, je čas se uvolnit a užit si.
Letíme na svoz, musel na nás počkat, stihli jsme to!
Lup, už slyšíme dunit dyskotéku, platba vstupu, bundy do šatny, na bar na panáka, 1, 2, 3..."zatím stačí kluci,
pak budem pokračovat, jdem na parket se trochu předvést a zbalit nějaký roštěnky"
Zajímavě, ne však moc, opilí tancujem v záři světel...a hle krásná slečna tady, támhle, támhle taky...ne, ta se mi nelíbí,
sem tam pošťouchnu kámoše..."dobrá co?""jo, dem do ní?""smích".
Chodím sem často, zahlédl jsem drobnou holčinu, nikdy jsme ji tady neviděl, oči naše se setkali, přibližujem se k sobě.
Smyslné pohledy nás provázejí, tančíme spolu, nejni to uplně můj typ, je vidět že je mladá, možná až příliš! Je mi to jedno!
Malej úlet neuškodí....naše ruce se setkali, objímame se, líbáme, tančíme....
Vzala mě za ruku a táhne k baru..."co si dáš?"Ptám se..."Big shock s vodkou"..."2x big shock s vodkou a ledem prosím"
říkám barmance...něco plácáme...
Se sklenkama v ruce jdem tancovat. Po páté sklence se za divokáho líbání sunem do jednoho z boxů diskotéky, divoká jízda
muziky mě přivádí do extáze, rozepínáme si kalhoty, hladim ji po těle, sjíždím do kalhotek, najednou do mě šťouchne a řekne:
"tady ne!""ok, tak pojedem ke mně..." jdem tancovat, čas se chýlí ke 3tí hodině ranní, domluvili jsme se, že pojedem ke mně....
Vyzvednem si bundy z šatny, volám taxíka, za chvíli už jsme u mě....odemykám,rozkóduji alarm, zvu ji dál, líbí se mi,
nevím co bude dál...."promiň, mám tady nepořádek""kdybys viděl můj pokoj,tam se nedá ani chodit:-)"
Přiložil jsem do krbu, nechal jsem svítit rybyčky, svlékám si oblečení, nechám si trenky a beru si tílko...
Už si přesně nepamatuju jak se dostala do postele vedle mě, mám letiště, tak nebyl problém s místem.
Po divoké jízdě na diskotéce, jdu na věc znovu...(je pravda, že jsme oba byli opravdu dost pod parou alkoholu, takže to nemužu moc rozebírat)
Vím, že na nás nezůstala ani nitka, bylo to celkem vášnivý, ale k milování nakonec nedošlo, no jak bych to řekl, moc přemýšlení nad tím,
Aby se jí to vše líbilo, abych jí nezklamal a bylo všechno fajn, zapřičinilo to, čeho jsem se bál....už to málem bylo, ale najednou jsem měl
víc krve v mozku než tam kde bych jí chtěl:-().Hodně mladá a opilá se ani o nic víc nesnažila, takže se pokračovat nedalo...
v duchu jsem to vyhlasil jako fiasko.

Ráno v 8:00 asi po 2 hodinách spánku jsme se probrali, ani slovo, ani úsměv, nic....
Oblékli jsme se, navrhl jsem jestli ji mám odvést,"ano", tak jsem vyjel s autem a už jsme jeli...
Vyhodil jsem ji ve městě, beze slova ani z jedné strany....
S hlavou plnou vzpomínek a rozpolcených pocitů se vracím domů a lituji jen toho, že jsme se nepomilovali.

Sobota, no, podobný jako pátek, zase jsme se dostali s kamošema na diskotéku, nechtěl jsem se s ní potkat, hned na parkovišti jsem jí zahlédl, říkam:
"sakra, kluci je tady, schovejte mě" tak jsem kolem prošel, že o mně nevěděla...pak jsem ji ještě párkrát zahlédl...

V pondělí mi to nedalo,myslel jsem na ni, chtěl jsem si třeba něco dokázat, nevím, ani to nejni můj styl, jít se někam bavit, zbalit tam
holku a hned vyspat se s ní, navíc jsem si říkal po rozchodu s jitkou, že chci starší holku, tak kolem 30ti.
Začal jsem pátrat na internetu, kdo to vůbec byl, vím jake má jméno, matně si pamatuji příjmení, vim že jí je 18 a věděl jsem kam sem jí vezl,
takže přibližně alespoň město. Asi po 4 hodinách na internetu jsem našel vše co jsem potřeboval najít, dostal jsem se do spolužáků její
třidy a tam o ní našel všechno,
telefon, adresu, věk(nebylo jí 18 jak tvrdila, ale čerstvých 17.)
Telefonní číslo mi bohatě stačilo, tak jsem jen tak napsal smsku(trapnou): "Mám Tě!" Pak si říkám ty blbče, na tohle ani odpověď čekat nemužeš!
Napsal jsem druhou sms: "Asi nevíš o koho jde:-), jen abych se připomenul, nechala jsi u mě sponku do vlasů:-)." přesně si to už nepamatuju,
ale něco v tom smyslu to bylo. Začli jsme si psát.

O víkendu jsme spolu zase skončili na diskotéce, pak u mě. takhle se to opakovalo několikrát, nikdy ale k milování nedošlo,
avšak začalo něco mezi námi nádherného vzkvétat.

Začnu prostě tím špatným....

Jedna příhoda mi utkvěla v paměti.
14.2.2009 chtěl jsem s ní oslavit Valentýna.
Nakoupil jsem nějaký dobrý jídlo k vínku(v lednici dycky nějaké dobré víno mám,5 lahví tam je snad stabilně),Krásnou Valentýnskou kytku za 250,-,
zašel jsem ještě do klenotnictví, hrozně se mi líbilo stříbrné buclaté srdíčko, koupil k němu řetízek...celkem asi za 450,- Nic drahýho, nic levnýho...,
celkem jsem za ten večer utratil asi litr. No peníze se mají utrácet...
Chtěl jsem připravit krásnej večer, svíčky, romantika, vínko, zamilovaná muzika....
Dopadlo to samozřejmě uplně jinak než jsem čekal, láskyplně jsem jí obdaroval, se spoustou něžných slůvek, bylo mi uplně jedno, co mi k Valentýnu dá,
rád dělám radost sám...
Co čekat od 17ti letý holky? Krásnej plyšovej medvídek se srdičkem na srdci, Valentýnské čokolády ve tvaru srdíčka, ještě řekla, že pro mě má něco,
ale že mi to až příště.(stříbrný řetízek, na minulé diskotéce mně ten co jsem měl jeden trouba roztrhnul,tak mi udělala radost, ale to předbíhám)
Jsem duše roztoužená, takže bych jí pořád ňuchňal a mačkal...pili jsme vínko, bavili se smáli se, povídali...
Shrnu to do kostky. Vypili jsme jednu lahev červenýho, pak jednu bílýho, já to ustál-něco jsem už zažil,ale Anetka si musela zaběhnout na záchod.
Jednoduše zeblila co se dalo, svoje "džíny", prostě trapas, takže z večeru moc nebylo....
Ráno otřesný, já byl naštvanej, spal jsem v křesle, postel jsem jí raději nechal. Odvezl jsem jí domu, a beze slova odjel....
Byl jsem na 100% rozhodnut, že to s ní nemá cenu a rozejdem se, ani se tomu "chození" říct nedalo....

Pár SMS, omlouvání, spousta slov....v neděli večer se sejdem, dám jí poslední šanci!
Rodiče ji ke mne přivezli, přivítání normální, nic zvláštního....
Pořád jsem byl rozhodnut tenhle nepovedený románek zkončit.
Čekal jsem změnu, uvědomění, ale nic z toho nepřišlo, snížil jsem se tedy k tomu, co již nikdy nechci absolvovat a to k vyptávání se na city.
"Chceš semnou být?" "Ano chci!"
"A mužu vědět proč? "Prostě chci!"
"Ale já chci vědět proč, co tě na mně tak zaujalo, co se ti na mně líbí?" "Prostě jenom chci!"
Nevzdávám to a pokračuji.
"Mě se na tobě líbí třeba oči,vlasy,rty...Když ani něco podobnýho nedokážeš ríct, proč semnou chceš být, tak to nemá cenu!" "Smích"
Takhle jsem vyčerpal veškerou svojí nápaditost a slovní zásobu, a tímhle trapným vyptáváním pro nás oba jsem se ujistíl, že to nejni slečna pro mě,
Hloupá,stydlivá,srdce drtící...
Pořád jsem byl na koni já, ještě jsem se nezamiloval až po uši....
Tahle scéna byla jedna z nejtrapnějších, ale pomocí ní jsem zjistil co je zač.

Konec říkam, máma už pro tebe jede, to se mi hodí, doprovodim tě k autu, dneska se vidíme naposled.
Na cestě k autu po jasném, z mé strany, projevení nezájmu o ní, se mi rozplakala..."tohle nesnáším, jak holka začne brečet, jsem stracenej..."
Nějak jsem ji to vyříkal, že je divná a že nejni pro mě, ale co čert nechtěl(chtěl) mě zase ukecala, že se sejdem ještě druhý den.

časem jsem zjitil, že Anetka má problém s tím, že nedávno před tím, co se spustila semnou, si to rozdala s nějakým Lukášem za diskotékou.
No způsob jakým často takové věci podává, je opravdu pro mě srdce drtící..."málem jsem byla těhotná""já si toho moc nepamatuju, byla jsem opilá"
no tak tim mě fakt rozesmála...:-(
Tohle je věc, která mě trápí dodnes, proč? Mladá holka 17ti letá, nevinná, opilá, jde s nějakým trotlem, hned si to rozdají, a ješte v noci ve sněhu,
v zimě, je mi z toho zle, musí to ven! Problém je hlavně ve mně, taky jsem jí mohl mít hned první noc, ale zaprvé je tu můj problém a za druhé jsem
žárlivej(zdravě) sobec! Ale pořád to mám před očima, možná pro to, že mi to pořádně neobjasnila, možná to radši ani vědět nechci!

Před 14 dny jsme byli zase na diskotéce, večer byl pěknej, bavili jsme se, pak stojíme u baru a já byl už podrážděnej z práce...
Byl tam nějakej mladej 18ti letej floutek, něco na nás pořvával, pak řekl Anetce, že je "blbá", no ríkám si, nejní uplně z nejchytřejších, ale tohle o mojí
slečně předemnou říct nemuže,
ríkám:"cos říkal?" "že je blbá..."
"A to říkáš predemnou jen tak?" "co ti je do toho pičo..."
Aneta říkala, nech ho být, nestojí to za to...!
"co prosim blbečku?" "že seš piča!"
"chceš se porvat?" "jo pojď ven..."
"Tak pojď!" ještě mu říkám: "nevíš do čeho jdeš!"
Venku slovní rozmluva, tam jsem zjistil, že je uplně vylízanej a nedokáže říct jediný rozumný slovo, nebo spojit ze slov větu :-D
Oba posilněni alkoholem a nekontrolojujíce svá slova a činy, jsme se začali šťouchat...Pak strčil víc a já se vyválel v blátě:-),
No a to už jsem nevydržel, skočil po něm, chvíli jsme se váleli po zemi v blátě, naštestí se do toho nikdo nezačal míchat...
Pak jsem se dostal nahoru, dal mu tři ubohý rány do ksichtu, pak se ještě chvíli váleli a pak toho nechali...
Zjistil jsem, že jsem celý od bahna, z nosu mi teče krev, odstrčím Anetu snažíce se mě chlácholit a jdu na záchod...celý umyvadlo od krve,
ale nic vážnýho, malinko pomačkanej v obličeji...nový džíny roztrhaný, nový tričko od krve, zničený boty, všechno od bahna....
Nejsem žádnej bouchač, 65kg, 175cm, takovej romantickej normální kluk, ale s hrdostí....asi jsem se chtěl ukázat,že mi za to Anetka stojí...
Taxi a domů....

S Anetkou jsem už něco přes měsíc, zamiloval jsem se do ní nějak zvláštně, šíleně! Nechápu, jak jsem mohl se svoji povahou tohle všechno ustát,
tolik bolesti jsem v lásce nezažil, ale prostě to pokračuje a jak jsem již napsal, je to pořád krásnější a něco krásného mezi náma vykvetlo.
Anetka začala své city dávat víc najevo, snad si uvědomila, kdo jsem a co pro ni jsem schopný udělat...Miluju ji...
Ještě odstraním její neobvyklou stydlivost a bude to snad naprostá nádhera....
Tím prozatím končí můj příběh nebo začíná?