Nosím oblečení po své mladší sestřě

Představte si že já nosím oblečení po svém mladší sestře.Zdá se vám to asi jako blbost,ale je to pravda.Jsem drobné a štíhlé postavy což se o ségře říct nedá,i když je o dva roky mladší něž já je vyšší a těžší :-) .No a proto mi rodiče dávají její oblečení.
Ségra si vždy něco koupí a já vím,že to brzo budu nosit.Dneska si koupila jedny krásné červené šaty. "Jé ty máš krásný šaty,ty se mi budou krásně nosit." "Co? Kdo říkal že je budeš nosit?" "Vždyť nosím vždy věci po tobě ." "Jo to jo Káťo,ale já už teď tolik nerostu jako dříve a tyhle šaty si chci nechat." "A co mám dělat mě je zas vše malý." "Si něco kup ne?" "A jako za co,kapesný dostáváš jenom ty." "Tak to řekni mámě a teď mě už nech bejt." "Jasně ségra."
Hm to je super-mě je vše malý a ségra mi nechce nic dát,moment ale vždyť má pravdu musím si říct o kapesný,už mi je 17 i když na to nevypadám ani se tak nechovám,ale mám věk na to si moct něco kupovat sama. "Mamí ." "Copak je Kaťulinko?" "Potřebuju kapesné." "Co?na co prosimtě beruško?" "Chci si koupit něco na sebe tak mi dej stovku." "Ale tak řekni Anežce ta ti určitě něco dá." "Nedá a nechci,chci si kupovat své vlastní věci tak mi dej tu stovku." "Ale Kačenko vždyť ti Anža něco dá." "Nedá tak mi dej tu stovku a už mi laskavě neříkej Kačenko." "No tak jo Káťo,ale moc jsi mě naštvala." "To spíš ty mě." "Tu máš stovku a běž."
A tak jsem šla,té hádky nelituju,proč bych to dělala jdu si něco koupit.
Jak se procházím sama se trápím,nic do stovky nenajdu ,ach jo-mám to já ale smůlu. Hele to je nějakej novej obchod "Štěstí" -hezký jméno jdu tam.No páni to není možný oni tu mají tričko za 66 korun,no jo ale to bude mít hroznou kvalitu,ale aspoň se mrknu jak vypadaj.Ty jo,ale to není možný oni jsou úplně úžasný,juchů.
A tak jsem si koupila se první vlastní tričko,s obří radostí jsem skákavě dorazila domů,schovala si peníze a zkusila si to tričko.Padlo mi skvěle a od té doby jsem ho do dalšího týdne ze sebe nesundala.Za týden jsem šla za mamkou "Mami dáš mi zase stovku?" "Hm tu máš." A tak jsem se stovkou a svými čtyřiceti čtyřmi korunami šla do "Štěstí".Nejdřív jsem si chtěla koupit dvě trička,ale když jsem uviděla ty úžasný džíny za 140 korun nemohla jsem odolat a koupila jsem si je,jsou prostě nádherné .
Další týden jsem zase dostala stovku a koupila si tričko a další týden zase sukni a další zase tričko no a takhle to šlo až do mých narozenin ke kterým jsem dostala tisícikorunovou poukázku na oblečení ROXI.Hned jsem s ní šla do obchodů,ale dopadlo to hrozně-nic se mi tam nelíbilo.Smutná jsem zalezla do "Štěstí" a kráčela k prodavačce. "Dobrý den já bych s vámi chtěla udělat výměnný obchod." "Dobrý den,o jakou výměnu by šlo?" "No mám poukázku 1000 Kč na oblečení ROXI ale žádné z toho se mi nelíbí tak jestli by jste mi jí nevyměnila za nějaké oblečení." "No já nevím" "Prosím já nevím co s tím." "No tak jí
dám to kámošce která má ROXI ráda,no tak si běžte vybrat to oblečení." "Díky"
Tak to je super já si tu nakoupím za 1000 korun.No a tak jsem si začala vybírat a vybrala jsem toto:3 trička,džíny,dva pásky,kabelku,pět placek a aby to vyšlo ještě šátek.Měla jsem z toho velkou radost a vlekla to domů kde na mě čekala máma. "Tak co sis koupila Káťo?" "No já si nic ROXI nemohla vybrat tak jsem to vyměnila za věci ve ŠTESTÍ." "CO že? Ale já jsem chtěla abys měla značkové věci." "Mami tak se ale koukni co jsem si koupila." Pak jsem vyklopila vše na svou postel a mamka žasla "No to je krása,tak do toho krámu budu chodit taky,jsi moje šikulka."
Od té doby s mamkou chodíme do Štěstí společně,já jsem začala chodit na brigádu a ještě každý týden dostávám svojí vymoženou stovku :-). Nejlepší na tom všem je to,že už nenosím věci po mladší sestře.