Pane vrchní, já v tom plavu

Pane vrchní
Ještě jednou to samý a do kola.
Zapaluji další cigaretu. Vtahuji to potěšení, zvolna vypouštím kouř.
Sleduji hladinu a nasávám.
Řeči co vedou mi přijdou vtipné.
Vstávám a jdu na toaletu.
Postávám u žlábku a docela se kymácím.
Opírám se čelem o obklad a zvolna pokračuji.
U umyvadla si oplachuji ruce a otírám je do ručníku.
Jdu ke stolu a dopíjím sklenici.
Netrpělivě čekám na číšníka.
Dělá jako bych byl průhledný.
Vážím devadesát kilo a on mne nevidí.
Černej šmejd co čeká na díško.
Má rád opilce co může okrást.
Nerad je obsluhuje.
Nerad s nimi komunikuje.
Nerad dělá co musí.
Mám hlad.
Platím a jdu domu.
Otevírám lahváče k němu si dám zavináče.
Pustím televizi a usínám.
Probouzí mne žízeň.
Jdu do lednice a piji nějaký ten sajrajt co v ní je.
Vidím nějaký pěkný stehno. Lehnu si k němu. Čumím a pak.
Fakt je pěkné.
Rukou po něm rajtuji.
Je mi dobře jako večer v putice.
Přes ty dávky nadávek z úst stehna děláme že jsme jedno tělo.
List nemaje odtaje.
Podleháme pokušení rozrušení vyrušeni.
Oči se klíží mysl hyne.
Dech pravidelní.
Sen mne zmát.
Dal mi mat.