Padni na kolena

Tiše jsem zaklela.Přepadla jsem o jakousi překážku, která mi stála z cestě.Rengenové vidění nemám, takže si musim vystačit s rukama.Zachytila jsem se o futra dvěří a škrábala se na nohy.Většinou je hned u dveří vypínač a zapínač světla.Nic..
Kde to krucinál jsem?

Nahmatala jsem kliku, pomalu jí stiskla a zatlačila do dveří. Se skřípotem se otevřely a do očí mě udeřil proud světla.Zřejmě denního.

Poslední,co si pamatuju, bylo..

Rodiče mě tak štvali.
,,Varuju tě, jestli se nezačneš chovat slušně, budeš přes prázdniny někde, kde si tě vychovaj.." strašil otec, podavajíc mi mojí žákovskou knížku.Ředitelská dudka, no a co.Dvojka z chování, no a co? Tak jsem pár hodin zatáhla, no a co? Tak mám trochu horší známky..No a co? A tak jsem trošku sjetá.No a .. ehm,co?

,,Dejte mi pokoj!" křičela jsem a zabouchla za sebou dveře.Jediné,co pro mě dělali, že mi znepříjemňovali život.Zajímal je můj prospěch,aby když už byli starý a já vydělávala, nešoupla je do domu dúchodců, ale živila je a platila jim komfordní služby.

Můj starší bratr Mike byl mým dokonalým příkladem.Maličko fetoval, já do toho spadla víc. Říká se, že je to kvůli výchově. Né, já jsem jen chtěla být ,jako ostatní".. Než jsem se zabouchla do pokoje, chtěl mi něco říct,poslední dobou jakoby se proti mně spyknul..
S Mikem jsme si byli podobní. Možná to bylo proto, že jsme byli dvojčátka.Jako malí jsme dokonce měli vlastní řeč. Shelly a Mike. Dříve to tak nebylo.. Teď to bylo Shelly proti Mikeovi, Mike proti Shelly..

,,Halo?" zavolala jsem za prázdného,docela luxusního bejváku.Drahou televizi, rádio, nábytek jsem začala rozebírat do dávek, kolik bych si užila na diskotéce, kolik bych si koupila panáků.Ach, to by byl sladký život. S Kate, s Annou, se Severin , Joshem, Brianem..

Moje parta. Annu jsem potkala na ulici, ptala se mě, jestli nemám cígo.Bylo pro mě úplná pocta, že mě oslovila. Celá v černym, piercing ve rtu, dredy.Dokonalost sama. Zrovna jsem šla mamce cigarety koupit, takže jsem bez váhání nabídla oné slečně, která se semnou začala poté bavit.

Řekla jsem jí,že se jmenuju Shelly. ,,Budu ti říkat Shell" navrhla, nasnášela jsem to, ale Anna byla dokonalá.Udělala bych všechno,abych se jí líbila.Abych byla dobrá.Její dredy, všichni na nás koukali, všichni si říkali ,,ty holky jsou fakt hustý!"

Za několik dnů, kdy jsem Annu zásobovala cigaretama, vlastním kapesným, kreditem a šatníkem, mě seznámila s její partou.Nejvíc se mi líbila Severin. Měla růžové nabarvené vlasy, lemované bílými proužky, piercing v obočí.Rty natřené rudou rtěnku jako jahody.Je pravda, že Jahoda se jí dříve říkalo.

Dále jsem se seznámila s Kate. Kuřačka na třetí, říkala jsem si, když jsem jí poznala.U pusy nonstop zapálenou cigaretu, někdy i trávu a bůhvíco ještě.Vlasy měla černé, zato krátce ostříhané, odhalilo jí to uši, milionkrát propíchnuty.Dívala se na mě zhnuseně, jako bych byla smetí a ona mě chtěla odkopnout někam do křoví. Mimochodem, její make-up byl bílý.

Sev se mě ujala.Byla přátelská, vzala mě do jejího pokoje, kde mě přebarvila na oranžovo a ostříhala.Propíchla mi dolní ret, což opravdu bolelo.Ale já chtěla být jako oni..

Prouzkomávala jsem bejvák.Hledala jsem telefon, nic, zkoušela otevřít dveře,stejný výsledek.Panika mě zachvátila.Jsem v domě nějakých cizích lídí!Na oknech byly nějaké pojistky.Nemohla jsem utéct. Dostala jsem se sem, když jsem byla sjetá?

Poté jsem poznala Briana.Kluk podobný stylu Kate, Anny a Severin.Podle mě dokonalej člověk, se kterým jsem se chtěla bavit stejně tak, jako s ostatníma.Už jsem s ním něco měla (s jedním promilém v krvi)..

Až po 20 minutách jsem se odvážila sejít po dřevěných schodech, které melodicky vrzaly.Cestou jsem si prohlížela obrázky, které byli pověseni na stěnách.Žádné fotky, jen nějaké umění a profesionální fotografie.Na obrazech byly děti, ženy,třeba i z Afriky, nebo tak..Květiny, vše orámované v drahých rámech. Dívala jsem se na vzory, vše absolutně moderní, na tapety.

Josh byl poměrně obyčejný kluk.Přátelský, nicméně pořád opilý, nebo sjetý.

Schody doskřípaly a já se rozhlížela, kam bych šla.Patery dveře tu na mě číhaly.Jedny venkovní.Vydala jsem se k nim.Ale zastavil mě jakýsi hlas: ,,Kampak, slečinko?"