Pravá, nefalšovaná :))

S provinilým úsměvem se odplížím do kuchyně, v ruce tolik obávanou věc, která, jak jsem se dozvěděla, už dokázala vyrazit kolegovi z jiného zařízení zuby. Automaticky míří k ledničce, která jako jedna z mála ve výklenku ještě jede a vrací se se 2 krabicemi, které lžou název na obalu - tekutá ? Kdepak, vážení... Směju se ještě potom, co zdrclou hmotu o hustotě pevné sněhové koule naházíme do nádoby. Nedrž to jako samopal - kroutil hlavou šéf, když mě poprvé viděl, jak s novou ,,pomůckou´´ zápasím. Pod slovem pomůcka si, a troufnu si říct, že minimálně 2 lidé se mnou, představím kupu věcí, mezi které však tahle rozhodně nepatří.