Folkové toulání

***
Odjezd ve 14 hodin na kolách z chaty. Diana chce jet zkratkou, mamka opět nadává, kudy že to chceš jet. Jedem zkratkou, podle mamky, ukáže se, že oklikou. Mamka uklidňuje Dianu - zpátky jedem podle tvého. Slunce, vedro, rozpálená silnice. Hledáme přístupovou cestu do areálu, obcházíme plot kolem dokola. Kopřivy, načůráno, všude lidi, žádná díra v plotě. Pozorujeme okolochodící trampy a ostatní tvory včetně legračního psíka sotva se držícího na kratoučkých nožkách. Je nám k smíchu a pak už se řechtáme většině plandajících se postaviček. Malá sotva chodící holčička se rozběhne rovnou do vyhaslého ohniště. Sotva ji převléknou, vrhá se do popela znova. Diana odchází pro slíbené vrácenky od kamarádů a zanechává mamku v bezmocném smíchu. Konečně uvnitř. Usedáme u plotu kde je slyšet - právě Wabi Daněk. Náhodou se uvolní místo na lavičce nedaleko podia. Brzy jsme vyhnány dvěma dámami, které tam dřív seděly. Diana se nedá vytlačit, mamka si najde místečko na trávě. Klidný poslech, čekání na Žalmana. Skvělé zážitky. Při Samsonovi už musíme odejít - později nastane zácpa na silnici. Odjezd za tmy, při projíždění aut útěk do příkopu, mamka je zbabělec, Diana jí ujíždí tou vřavou a přes hlasité a zoufalé varování (ty debile!) mizí ve tmě. Mamka opět nadává, kolem houf slyšících odvážlivců na kolách. S úlevou vjezd do zkratky, doma o půl noci, unavené, spokojené. Líbila se mi hlavně Stopa, Nezmaři, Žalman, Hop-trop. Tak zas příště....
***