Jedno ráno

Jednou jedna jedno ráno....spletena v chuchvalec, zavřena v dýmu, oparem disponujíc hleděla do vod zrcadlících.Zračilo se tam toho mnoho ale především nechuť přebíjela veškeré možné alternativy žití.Únavou zmatena, v podočních kruzích motajíc se mohla by pořádat olympiádu.Krvavé bělmo zářilo rudě a paradentoza jemně cinkala o porcelán.Jemný chlup z měcholup kroutil se jak hadi rozzuřené medúzy na lebce holé.Můžou mě vlastní vlasy kousnout?Nechám se pro jistotu oočkovat vhodnou vakcínou.Asi bych se měla vstříc osudu vzbudit a otevřít studánku vědění.Studnici ne, chci být malou.Vím, tuším asi víc než chtěla bych, leč naprosto konsternována rozmary jednoho rána buším do duše a křičím ústy plnými krve:Pusťte mne do ráje.KOnec, příště to prostě nevezmu přes koupelnu....vyhnu se zrcadlům....a zkusím se sama sobě nedívat do očí.