Vyhraný boj nad životem - prohraný boj se smrtí

V malé vesničce v samém srdci České republiky žila krásná,mladá a velmi chytrá dívka jménem Karla.Dětstvím ji provázelo kruté zacházení otce alkoholika,čímž ona,její dvě sestry a maminka dlouho a tiše trpěly.Po dlouhé době se odstěhovaly a chtěly žít spokojeně,což se chvíli i dařilo.Ve škole Karla patřila k premiantům,což jí ale také nebylo přáno dlouho,protože si našla špatnou partičku,která ji naučila zaškolačit,neučit se a ukázala ji dýchánky plné marihuany a alkoholu.Toto napajté a vyčerpávající období vydržela do konce druhého ročníku na gymnáziu,kdy ji opustily síly a školu skončila a všechen svůj čas naplno věnovala svým ,,kamarádíčkům",s kterými již postoupila do pervitinových dýchánků a podobných zkažeností.Uvnitř stále bojovala,chtěla přestat,vše napravit a něčeho v životě dosáhnout,jenže její slabá a chytlavá vůle ji vždy srazila ke dnu.U ničeho dlouho nevydržela,podřadné práce střídala jednu za druhou a místo vydělaných peněz ji na konto spíše naskakovali nesmyslné a nemalé dluhy.V svém nitru se stále snažila o výtah ze dna,její inteligence byla skoro nadprůměrná ale její okolí nepovolilo.Od útlého věku psala.Přála si vždy být uznávanou spisovatelkou a kdyby nebylo jejích hříchů,určitě by toho i docílila,jelikož její psaní bylo krásné,zajímavé a pojednávající z opravdových životních pravd a skutků.Stále psala i v dobách,kdy zlobila,i ve smutných či veselých chvílích či jdyž našla novou inspiraci.Její hotová díla ležela i několik let v šuplíku,kde plnila úkol prachchytače a stále se nemohla nijakým způsobem vyhoupnout ke svým výšinám.Její psaní pro ni znamenalo v podstatě všechno a byla to i jediná věc,u které v životě vydržela.Její život však šel i nadále od desíti k pěti a v době,kdy se stala bezdomovce,s dluhama a bez přátel,ji svitlo a začala makat ale vyloženě makat.Její kamarádka ji nechala u sebe spát,našla si práci pokladní v supermarketu,kde se držela,začla splácet dluhy a opět se vrátila k svojí mamince od které dostala šanci.Po půl roce,kdyse vše dařilo,šla do spisovatelské soutěže,kterou vyhrála a její výhra byla vydaní její knihy a popř.i dalších děl.Po večerech dokončovala školu,psala naplno,přátelé,kteřá ji zatratili ji dali šanci a důvěru,že je se vším špatným u ní konec a její život se začal barvit do růžova.Bohužel svou čatou návštěvou začla ctít lékaře,kteří ji po měsíci vyšetření a neurčitých diagnóz oznámili,že má rakovinu slinivky,která je v dalekém stadiu a operace není možná.Karla využila alternativní medicínu a chemoterapii odmíla,protože svou nemoc chápala jako trest ale zároveň vysvobození.Podařil se jí napsat ještě několik děl,které oslavili ohromný úspěch´,čehož se bohužel už nedožila.Její kniha a další díla začali vycházet týden po její smrti.Pro Karlu toto bylo vítezství,jelikož jejím přáním bylo,aby zde po smrti po ní něco zůstalo a zůstal po ní poklad.