Sychravo

Vše na S nebo něco na D případně nohy do praku?
Lepší je přijít ve fraku.
Ten co běží má něco v zádech.
To v zádech je krumpáč.
Okolo jeho hrotu je cosi červené.
To červené je krev.
Spěchá, protože se bojí.
Má o co, žije – zatím.
Ten co běží má cíl.
Jeho cílem je ten s tím krumpáčem.
Nevypadá, že by mu chtěl pomoci.
A v té noci bez pomoci je tak sám říkejme mu Sam.
Dřív se používali vidle, palcáty, meče, šavle.
Dnes granáty, bomby, revolvery, kuše.
A duše šla pryč, nevím kam to ví Sam.
Jsem tu sám.
A není mi do zpěvu.
Mám kabát a pod ním nic.
To nic ukazuji v parku, tedy když je komu.
Dejme tomu, že je komu víte to?
Pak mne za to na strážnici pendrekem odmění.
Do chládku za mříže na zdi kreslím kříže.
Dost se bojím a špatně hojím.
Jdu zde z ruky do ruky.
Všude je o mne velký zájem.
Já zájem nemám leč na to se mne nikdo neptá.
Soud.
Trest.
Pikání.
Odhodlání.
Útěk.
Svoboda proboha.
Náhoda, dohoda.
Hlad a žízeň.
Mech a kapradí, koho to odradí?
Metař v parku zametá, občas se zastaví něco pije a z košů tyje.
Pošťák i měšťák spolu hovoří o Té z krámu.
Na prámu kola.
Na vodě taky.
V dáli mez a na té kvete bez.
A to si i byla.