já a on

Myslím že každá dívka touží vlastnit nějakého muže a mít nádherný vztah plný lásky, vášně, věrnosti a nádherné budoucnousti. Naopak muži, podle mého uvážení touží být co nejdéle sami, užívat si se ženami, ale žádné pouto a prožívání hezkých chvil po boku nějaké ženy. Neříkám, že jsou takoví všichni. Bohužel já z takových 90% narazila pouze na tyto typy.

Snažila jsem se být jako oni. Taky si pouze hrát a nedávat najevo city. Ale já jsem jen hloupá přecitlivělá žena a moc nocí jsem probrečela s trápením, že já budu navždy sama. Potkávat milenecké páry pro mě bylo tabu.Všechno jsem házela na to že já nejsem atraktivní pro muže. Myslela jsem si, že jsem tlustá, hnusná a nejspíš i hloupá.(to si ovšem myslí skoro 100% z nás.) Byla jsem ale opak. Muži mě toužili mít, být se mnou, ale pouze na tu jednu noc. Říkala jsem si a proč si neužít, nebudu dokonce života sedět se založenýma rukama a čekat na toho jak se říká "pravého". K mému bavení mi pomáhalo dost alkoholu a tím se všechny zábrany odbouraly. Stále víc jsem ale propadala depresím a doma potají aby to nikdo nevěděl plakala.Druhý den už sem byla zase ta bezcitná a tvrdá žena která nic nedává najevo. Nechtěla jsem aby lidé viděli jak moc toužím po něčem co nemůžu dostat-po lásce.

V září roku 2006 se ovšem objevil. Potkali jsme se u školní jídelny a pro mě tehdy ten dlouhovlasý kluk nic neznamenal.Jen jsme si povídali a docela si i rozuměli. Nikdy by mě nenapadlo co se během 3 let může stát.

Asi o týden později mi přišla sms a samozřejmě, byla od něho. Sehnal si číslo od své spolužačky-mé kamarádky. Bavilo mě si psát a tak jsem s nim ráda zašla ven a občas pokecala ve škole o přestávce. Moc jsme si rozumněli a bylo vidět i cítit, že náš vztah se prohlubuje. Asi o půl roku později jsem dostala první polibek a byla jsem v tom až po uši a byla dost naivní. Od té doby se nic nekonalo. Já naivní a hloupá husa si myslela, že bychom mohli být spolu. On ovšem nikoho nehledal. To bylo poprvé co jsem se spálila.

Pak přišel rok 2007 a ním i výlet na hory a s námi jela i třída kde byl právě on. Přes ten čas jsme byli jen kamarádi kteří si řekli pouze ahoj. Ovšem hned první večer s velkým množstvím alkoholu jsme si padli do náruče a večer byl zakončen postelý. Nelitovala jsem, protože jsem byla přesvědčená, že to něco konečně znamená.Chyba a velká. Celý zbývající kurz jsme na sebe sotva promluvili a po příjezdu domů mě čekala další facka. Měl přítelkyni... Ted aby sis oči vyplakala ty houpá. Chtěla jsem mu všechno pokazit. Svůj vztek sem mu napsala do sms a s odpovědí sem byla, ale i nebyla spokojená.Byly v rozchodovym stádiu ale časem se k sobě vrátili, ovšem to nemělo dlouhé trvání a skončilo to. Že bych mohla dostat šanci? vždycky mi řikal, jak jsem skvělá, upřímná, hezká a moc fajn. Dokonce i, že mě má rád. Ale to bych nebyla já, aby se něco nepokazilo. Našel si dívku o rok starší a na můj vkus dost anorektické postavy. Já jsem bohužel trochu macatá a tak jsem bla velice neštastná a jak hloupé dívky dělají snažila se držet dietu. Muži tvrdí, že na postavě nezáleží. A odkdy? kdo z nich si začne vztah s tlustou holkou jen proto že umí myslet. Takové neznám.

Zpátky k příběhu. S touto dívkou ten vztah nebyl na moc dlouho a my si opět začaly psát a chodit ven. V tu dobu jsem si ovšem hrála na tvrdou a bezcitnou(vlastně na muže).Tvrdila jsem, že s nikým být nechci a stačí mi se bavit a užívat si života. Měl ten samí názor, ale jen jeden z nás to myslel vážně. Já se doma trápila v naději, že si to rozmyslí a vše výjde. Procházky, hezké povídání i milování vše bylo úžasné ale pořád to byl jen větší přátelský vztah a žádné pouto. Tvrdil, že spí pouze se mnou, ale tomu já nikdy neuvěřim. Byl obletován spoustami hezkých holek a se všemi se bavil jako se mnou. Párkrát mě mrzelo, když jsme se o jedné bavili a on oní nemluvil hezky.Říkala jsem si: "Mluví s nimi takhle ošklivě o mě?" to nevím....

Přišly letní dny a my se znali jen přes sms. Když jsme konečně vyrazili ven prozradil mi, že s jednou slečnou chodil, ale bylo to jen na týden. Vybuchla jsem a nevydržela až den co mi má kamarádka řekla(o které mi vždycky tvrdil že jí nemusí), že jí psal na serveru kde jí má v přátelých a o mé přátelství tam ani nezavadil.Vim, že spoustu věcí si moc beru, ale v tomdle sem si nemohla pomoct a něco viděla. Skončila jsem náš přátelský vztah a on se mi jen smál že bláznim, ale jak chci a že on to chtěl už taky skončit.

Zůstaly jsme přátelé ovšem po čase mi zase začal psát a snažil se dát vše do zpátečných kolejí a psal tak, až jsem si žačala myslet, že možná už o mě stojí a mohly bychom být spolu na vážno, jen já a on. Bohužel jsem zjistila, že to tak nemyslel. S tím už sem byla smířená a navrhla pouze a jen přátelství. Pro něj to prý bude těžké ale zkusíme to... Uvidíme jaký nás čeká osud, ale já už ta hloupá být nechci. Nikdy mu neřeknu, že jsem ho milavala a ted mě to moc bolí, ale já už dál takhle nemohla...