Konec

Již jsem to nedávno avízoval, jenže mi to nedalo. Dnes mi ukradli doklady. To je ta poslední kapka. Mám toho už dost. O truhlárnu jsem přišel díky vychcanosti a majetnosti jinného. O auto díky zloději. O zdraví díky podnikání. O peníze díky nepoučitelnosti. A o chuť k psaní díky tomu, že to neumím. Měl sem rád Tebe, i modré nebe, i Vás tady. Nenávidím ty, co mi to postupně všechno berou. Takže i tak trochu sebe. A kdo se nemá rád toho to sežere. Myslím, a až to zjistím, tak se zase jistím. Jsem unaven a ve společenství sám. Je mi smutno. Z té "krásné Prahy" chci pryč. Pořád jenom v koloně a přitom myslet na vorvaně. Mám ten statek a dva psy. Taky ženu a dvě děti a dva traktory. Jsou jen malé, to aby nebylo co závidět. Jenže co nevidět se musí opravit. Tam chci být, tam chci žít. Víš, tam já potkám srnky, zajíce, koroptve. Vidím poletovat kapky, sníh, kvést bez i mez. V lese samá mez a ves na dosah. Co je daleko mi nechybí, co je blízko se mi líbí. Vyjdu na kopec a sleduji západ slunce, kostel v dáli, Mikeše na cestě, hvězdy na obloze. Něco na mne leze. Já tu nechci být a jen o tom snít. Telefon hodit do stoupy.
Internet co to je? A město proč tu je? Že v pohodlí přez týden do práce a o víkendu do přírody spěcháš. My Tě tu nechcem, my jsme tu rádi sami. Kletba bohů.