Láska?! (2)

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak začít, ale už je mi to naprosto jasné, takže: Není to tak dlouho, co Honza kontaktoval maminu Dominiky a chtěl se s ní sejít, a protože Dominika se svou mámou má spíše kamarádský vztah, tak netrvalo dlouho a Dominika o všem věděla, ale až po jejich schůzce. Honza si vylíval srdíčko, že jeho nová přítelkyně je tak trošku megera, a že kdyby mohl čas vrátit zpátky, choval by se úplně jinak, ale Dominice to nebyl schopen říct sám. A tak se Dominika chytla a na jednom internetovém portále Honzu oslovila jako první. Nejdřív si myslela, že by chtěla s Honzou být, plánovat s ním budoucnost a těšit se na děti, ale jeho chování ji zaskočilo. Byl takový i když jsme byli spolu? Povrchní a sebestředný? Bohužel byl, ale nikdy dřív si toho nevšimla nebo spíše nechtěla. Na jednu stranu Honza Dominiku zpátky chtěl, ale zase na tu druhou věděl, že to stejně nemá cenu, takže jí v tom udělal pěkný guláš a dokonce se jí i trošičku zprotivil a ona začala vidět jejich vztah tak trošku jinýma očima a dostala se na vyšší úroveň, než byla ta Honzova, narozdíl od něj totiž věděla, co od života chce. Po půl roce od jejich rozchodu se s tím konečně smířila a už jej zpátky nechtěla. A teď k jejich osobnímu setkání. Protože byla Dominika na praxi v Dětském domově, když ještě s Honzou trávila čas a děti na ni nezapomněli, tak je jezdí občas navštěvovat a při té příležitosti, kdy zrovna v domově byla, dala vědět i Honzovi, že tam bude a kdyby se chtěl vidět, ať se ozve. Samozřejmě, že se vidět chtěl a nabídl se, že Dominiku odveze domů. Při cestě se jí svěřil, že svou novou přítelkyni už ze svého bytu třikrát stěhoval, že oficiálně jede za kamarádem, protože je hlídán jak jen to jde a taky, že jeho nová přítelkyně hodně "chlastá". Z pocitu nenávisti se najednou stal pocit lítosti, ale i přejícnosti, protože Dominika doufala, že se mu jeho chování jednou vrátí, to však netušila, že tak brzo.. takže ono všechno zlé je k něčemu dobré a vždycky se nám to nějak vrátí. Od té doby Dominika na Honzu už tolik nemyslí, a když už, tak jen na to, jak musí poslouchat na slovo :)