Nesplněné sny

Po dlouhé době si připomínám své poklady. Sedím na posteli, s černou krabicí od bot, která skrývá má tajemství. Mé touhy a nesplněné sny, mé úspěchy a památky na důležité chvíle života. Mohu tu krabici otevřít i po padesáti letech, avšak budu znát nazpaměť vše, co obsahuje a také každé slůvko z mých spisů.

Když si prohlížím ty věci, skryté před okolním světem, rázem mne přejde všechen smutek a svým srdcem i hlavou jsem úplně nekde jinde. A to je na tom to krásné. Již dávno jsem to tu chtěla opustit. Nejde to. Mé sny se nedají splnit. Přála bych si změny v čase. Jak ráda bych odešla z této doby, kde už nic není tabu. Chtěla bych žít v době svých předků a užívat si krás, na které již všichni zapomněli. Žiji v ošklivé době. Já ji nenávidím. Láska už není láska, ale pouze sex s trochou něhy. Všichni jste zapomněli jak pravá láska vypadá.

Já do tohoto světa nepatřím. Nestojím o něj. Stojím o nevinnost a plachost kdesi v mládí. Sním odešti, před kterým nebudu chtít utéct, ale tančit mezi kapkami a hladit nohama mokrou trávu. Chci sedávat ve voňavých lesích a celé dny si prohlížet nebe a střídající se slunce s měsícem. Chci jen tak ležet v poli uprostřed květin, poslouchat zpívající ptáky a cítit vůni zrajícího ovoce. A to vše s někým, koho budu milovat. S někým kdo bude milovat mne.
Cítím, jak mne hladí po pažích a šeptem říká, jak mám hebkou kůži. Sametovou a neobyčejnou, že má krásnou barvu a vůbec. Hladí mne po vlasech a miluje jejich vůni. Přikládá rty na mé čelo a slibuje, že se mnou bude navěky.

Tohle je můj sen. Ale copak to jde? Ne. Když budu za horkého léta chtít s někým běhat v dešti, každý mne odmítne se slovy:"Jsi blázen." Když budu obdivovat krásy, které jsou pro všechny samozřejmostí, bude to totéž. Snad jen básník chápe mé úvahy, snad jen on dokže mne osvobodit od moci této doby. Jen ten dokáže změnu v čase. Změnu pro nás oba. Poletíme myslí a duší spolu. Zpátky v čase. Do dob, kdy pro mladého muže byla žena tajemným hradem. Chtěným, těžko získatelným a nedobytným. Budem spolu svázáni stuhou lásky a ve stejných světech. Budeme poznávat nepoznané a každá minuta bude dlouhá jako několik dní. Nebudeme se chtít vrátit. Nikdy se nevrátíme. Naše mysl bude stále ve světě plachosti, krásy obyčejných věcí a nikým nepoznané lásky. Pouze naše těla budou zde. Ve světě nynějším. Budou nás mít za blázny, avšak my budem ti šťastní. S hlavami v oblacích, s myslí v jiném světě a s nohama na tvrdé zemi.