Lehce paranoidní odpoledne - Třeba?

Seznámili jsme se teprve před časem. Všechno je fantastické řekla bych. On mě má rád. Je šikovný, pozorný, příjemný a je mi s ním fajn. Dlouho jsem byla sama a když se oběvil byla jsem z něj celá pryč. Vlastně ne. Z počátku se mi ani nijak nelíbil a nepřišel mi zajmavý. To až po čase.
Předtím jsem si kladla otázku. Jak poznám že je to ten pravý? Jen někam vyjdu je tam na stovky chlapů. Vyjdu na ulici je jich tam další stovka. Je jich všude plno. Pak mi jednou mamka říkala. To prostě poznáš. Tak to mám na mysli.
Pak se tedy oběvil. Jak už jsem říkala. Vzhledově nezajmavý. Pro mě nejkrásnější. Rozumem normální. Pro mě neobyčejný. Ačkoliv ženy si ho moc nevšímaly, já našla poklad. Ještě když jsme byli přátelé pronesl větu. ,,Vždycky jeden miluje míň než druhý a ten to má potom jednodušší."
S hlavou podepřenou sedím v kuchyni. Trpím, protože se neozývá. Poslouchám mručení hodin. Ručičky jakoby mě s přibývající hodinou mučili. Sem tam slyším ukápnout kapku vody jak se rozpleskne a plechový dřez.
Třeba jsem pro něj moc tlustá. Třeba jsem se k němu nechovala hezky a nevím o tom. Třeba je teďka s jinou. Třeba poznal že já jsem ta co víc miluje. Bojí se že ho udusím láskou. Třeba naopak ví že si dávám pozor abych to s tou láskou nepřeháněla. Třeba jsem ho omrzela. Třeba mu nevyhovuje sex semnou. Třeba už se nikdy neozve. Třeba nejsem dost hezká. Kolik kapek se ještě musí rozplesknout o dřez než se ozve? Dojdu se učesat a pak do úmoru dřu na rotopedu. A pak následují další třeba...
Když zazvoní mobil. ,,Promiň broučku byl jsem v práci.Večer se zatebou určitě zastavím." Řekne horlivě.

Třeba byl v práci? Třeba bude zítra stejně paranoidní odpoledne s - Co když?