Odpoledne.

Zvednu hlavu a zadívám se do nebe skrz potměšile třepotající se listy v nahodilém tempu lehkého jarního větru. Nechám se konejšit slunečními paprsky dopadající na mou pobledlou tvář bažící po poznání. Vůně tohoto pomalého kousku světa za zdmi klidní mou rozbouřenou mysl, vztekem a bezmocností dohnanou do obecně předsudky přijímaného odpadu společnosti.
,,Je to začarovaný kruh,“ otočím se k němu. ,,Ze kterého lidé neuniknou,“ doplní mě. Když pak přijde ten známý pocit nepochopení, kdy cítím, jak mnou cloumá opovržení z lidské hlouposti a slepoty k dnešnímu způsobu světa. ,,Stačí se jen rozhlédnout,“ nadechnu se, ,,každý se neustále žene za něčím nadiktovaným: Najdi si dobrou práci, najdi si lepší práci! Nevadí, že tě nenaplňuje a ničí, ale máš více peněz! Jen na tom záleží! Hoň se za penězi celý svůj život, znič si rodinu, ztrať přátele, nehledej smysl bytí, máš peníze!“ A bezmocně vydechnu. V hlavě se mi mísí tisíce slov. ,,Co z toho lidé mají?“ roztrhávám nevzpurný list, který se snesl na lavičku hned ke mně. ,,Ti lidé to nevidí. Za peníze si nekoupí čas, který by potřebovali k uvědomění si, jak prázdný život žijí.“ Zvyšuje hlas. ,,Zdál se mi včera sen. Přišla změna, nebylo k ní třeba absolutní destrukce. Byla to duchovní změna, která přišla náhle, jakoby celou Zemi najednou prosvítilo světlo z dálek s radostným úsměvem pomoci. Přišla v noci. Představ si to. Zkažený, na materiálnu závislý svět usne spánkem posledním, spánkem představující geniální předěl mezi věkem Hádek a zloby ve Zlatý věk. Spánek, ve kterém se lidem z celého světa probudí duše a nastane konečné uvědomění, do kterého vkládám veškerou svou naději. Chtěla bych dočkat se toho probuzení. Toho duševního probuzení. Zrekonstruované vědomí, lidé, svět. Žádný život ve hnijícím stádu slepě následujícím názory druhých.“
,,Konec osobního volna! Vraťte se hned všichni zpět dovnitř. Rozdám vám léky a potom je na řadě terapie.“
,,Ale tady je mi dobře. Ukrytá před okolním světem. Tady já počkám než nastane ta změna. Tak pojď. Nebude to trvat dlouho.“ Dodám v úsměvu.