Jak to psaní vidím já

Ježíši, kurvakomma, to psaní je tak fajn. Je to, jako zakřičet z plnýho hrdla, co si myslíte. Je to, jako si usrat a ten plyn pochytat. Psaní je o neplýtvání. Psaní je o tom, co se ve skutečnosti děje uvnitř mě. Psaní jsem já, vytlačenej do papíru.
Ježíši, kurvakomma, psaní je nejlepší přítel. Protože, jak řekl Woody, onanie je sex s člověkem, kterýho máte nejradši. Píšu o člověku, kterýho znám nejlíp.
Psaní je jeskyně, ve který je spousta spících medvědů (nebo sklep se vzteklým psem, jak píše Stevie*). A to ťukání do klávesnice je VŽDYCKY probudí. Není to skvělý? Že je nemusíme obcházet, že se jim nemusíme vyhejbat, že se jim prostě můžeme postavit?

PS: Haf* Haf*
mám vás rád