Smetiště

Tak to je pěkná rokle, jako stvořená pro uložení nepotřebného.
Je v zatáčce, široká silnice malý provoz.
Auto zastaví, občan se rozhlíží zda někdo nevyhlíží.
Otevírá kufr zvedá cosi a kamsi dolu s tím mrští.
Trochu to rachotí a posléze utichá.
Ohýbá se znovu do kufru vytahuje kočárek a jeho cesta zdá se je tu u konce.
Pár drobností ještě odhodí a odjíždí.
Chvilku klidu a už je tu další adept.
Jen obsah je to jiný.
Kropáče i krumpáče, sud, kabel, lopata, paruka, stojánek vánoční a on je asi po noční.
Zase chvilku klidu a v lidu je, že skládka tu je.
Tak tam mizí pomeje, klestí, vše co se tam zmestí, formy na bábovičky, kuchyňské roboty.
Pak tam přijdu já a hrabu, hledám co mne zajímá vynáším a domu přináším.
Doma mne moc nevítají a ledacos odmítají.
Jde tam z výboru komise s cedulí ohraničují, že tak to dále nepůjde.
Zákaz tu je s pokutou.
Cedule je hliníková ve sběru mi ji přijmou.
Kabel tu vypálím a skládku tím podpálím.
Hoří tu dlouho a nikdo to nehasí.
Pneumatiky kouří a bobry tu nevidím.
Vydry jsou spíš jak hydry.
A ekolog i geolog archeolog se tu diví jak tu cosi klíčí