Jenom chlápek..

Naříkala? Určitě ano. S přelomenou nohou nelze být potichu. Zvlášť, když se snažíte dovolat pomoci od neslyšících kolemjdoucích. Lidé dobré vůle ji zdvořile obcházeli a bůh byl pro ni příliš vysoko. Inu, v takové bezradné chvíli musí vzít roli superhrdiny padouch. Padouch, vědom si svých morálních povinností dokázal něco, co tehdy nikdo jiný ne, zavolal sanitku. Přistoupil k ženě a prstem zacpal malou dírku v její noze, zkušenosti v oboru se nedali zapřít. Byl by si prst ještě vydezinfikoval svou skromnou zásobou v placatce, kdyby věděl, že slečna ráda rum. Pak sundal svoji skutečně super budnu a vložil jí ji pod hlavu se slovy, „Pokud mi ji zašpiníš, tak tě asi zabiju.“ Potůček krve, jenž pramenil v dirce její nohy byl zastaven, což bylo další malé vítězství v tomto dlouhém dni.
Byla známa spousta jí podobných. Jehlové podpatky, síťová trika, kozačky a podvazky. Pleť jemná a hebká, na rameni tetovaná pětka. Ta žena vážení, byla štětka! Cožpak by nebylo normální ji nechat ležet? Cožpak není zbytečné ji volat sanitku? Určitě ano, pánové by si totiž vystačili s rukou. Jenže náš padouch si byl vědom skutečnosti, že peníze se musejí točit i tímto směrem. Padouch si tak nudou sedl vedle slečny, prstem dále držel dírku v její noze a druhou rukou si vytáhl poloprázdný balíček cigaret, jednu si vzal do úst a pak ji zapálil. Po pár vteřinách řekl, „Tak jak se vede!?“

I lidský svět si někdy vezme vzor od toho kulatého světa a otočí se o více než 180 stupňů. To se pak tehdejší keci o míru mezi Izraelem a Palestinou naplní, Rusko se stane skutečně demokratické a padouchové bydlí u bohyň lásky zadarmo a k tomu ve vší počestnosti. To si sami dokážete představit, že nikdo není moc rád, že se svět takhle změnil k horšímu, proto se tyto zlé zprávy musí tajit. A to když padoucha hledají ostatní padouši, je utajení dvakrát tak důležité.
Nastal čas, kdy je dobré se poznat trochu intiměji. Pan padouch se jmenoval Šimon a slečna prostitutka byla Veorinka(jména byla záměrně pozměněna), potěšení je na jejich straně. Vůbec důvod Šimonovy přítomnosti ve Veroničině bytě tkvěla v její neschopence, kterou měla u svého pasáka řádně omluvenu. Se sádrou na noze se dá horko těžko chodit, natož šlapat. Šimonovi nabídla, aby u ní bydlel, protože k němu pojala důvěru a taky se ji někdo musel starat o dceru. Chudák malá Anetka ani nevěděla, že se její matka prodává ostatním. A taky ani nevěděla, že je v tomto příběhu nejméně důležitá, a tak i nejvíce postradatelná.
Když jednou malá Anetka chválila Šimonovu super bundu, Šimon jí pouze odpověděl, „Dík, já vím.“ Když si jí však z žertu chtěla obléct, Šimon začal vidět rudě. Ani Arnold Schwarzenegger neuměl vraždit kvůli obyčejné, super bundě, Šimon ano. Naštěstí jeho tělesná stavba neodpovídala Arnoldově, a tak Anetku pouze z bundy vyslékla vyhodil. U sta hromů, málem mu v té super budně našla ty peníze. A zlaté hodinky. A zlaté náramky,..

Stalo sa nestalo, kdysi dávno, že Šimon našel mrtvého chlápka se vážně moc super bundou. Shodou báječných okolností byl střelen do hlavy, což naskytlo neskutečnou příležitost člověku, jako je Šimon. Ta bunda, byla fakt super. Šimonovi se tehdy zdálo, že je v takové extázi, kterou naposledy zažil, když kradl první díl Hvězdných Válek. Jen nutno dodat, že malý podíl na suprovosti té bundy bylo množství peněz, ukryté v ní.
Když otec onoho zastřeleného „týpka“ slyšel, že ho Šimon obral o jeho super bundu, taťka se na toho(cituji:) „Podělaného kleptomana.“ naštval a poslal na něj pár lidí, aby mu zpravili nejen fasádu.

Šimon měl vždycky takový divný pocit, když od někud utíkal s plnými kapsami ukradených věcí, kterým prostě nedokázal odolat. Ten pocit rozhodně nebyla vina, byl to strach z jeho prozrazení dřív, než ty věci dokáže prodat v bazaru. Peníze se musejí točit a né někde ležet v podobě naturálií. Je jen těžké pochopit, proč se bojí zmrzačené prostitutky a malého děcka, ale padouchové jsou a byly vždycky divní.
Moje chyba se však ukázala záhy. Šimonův šestý smysl kleptomana, zase jako pravdivý. Nedokázal se vyhnout ráně jednoho z „Taťkových“ bouchačů. Pak se nedokázal vyhnout ani té druhé a té třetí.. a pak ani těm ostatním. Totiž člověk ležící schoulený v klubíčku, se těžko vyhýbá ranám. Možná neměl podceňovat matku samoživitelku, od které utíkal s náhrdelníkem její babičky, a která měla číslo na člověka jednoho z „Taťkových“ lidí. Měl se řídit heslem, „Pro sebe co můžeš, to urvy. Ale dej si bacha na kur..“